Veřejná Pomluva v Roce 2026: Právní Důsledky, Obrana a Ochrana Osobnosti

Stali jste se terčem lživých nařčení, která poškozují vaši pověst? Veřejná pomluva není jen nepříjemná zkušenost – může mít vážné právní, profesní i psychické následky. V tomto článku se dozvíte, jak přesně definuje veřejnou pomluvu český právní řád, jaké kroky můžete podniknout a jak se účinně bránit v roce 2026.

Právní definice veřejné pomluvy: Kdy se jedná o trestný čin?

Pro pochopení, kdy se veřejná pomluva stává trestným činem, je nezbytné vycházet z platné legislativy. Klíčové ustanovení nalezneme v § 184 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.). Tento paragraf přesně vymezuje, kdy se jedná o pomluvu trestný čin, a nikoli pouze o občanskoprávní či přestupkové jednání. Pojďme si rozebrat jeho přesné znění a jednotlivé znaky skutkové podstaty.

Z dikce zákona vyplývají tři základní znaky skutkové podstaty, které musí být naplněny současně, aby se jednalo o trestný čin. Prvním a nejdůležitějším znakem je nepravdivost údaje. Zákon výslovně hovoří o „nepravdivém údaji“. To je zásadní rozdíl oproti běžné kritice nebo negativnímu hodnocení. Pokud je tvrzení pravdivé, není možné jej kvalifikovat jako pomluvu podle § 184 TZ. Pravdivá informace, byť by byla pro dotyčnou osobu nepříjemná nebo poškozující, není trestná. Ochrana se vztahuje výhradně na lživá obvinění a smyšlenky.

Druhým znakem je způsobilost ohrozit vážnost. Nemusí nutně dojít k reálné újmě, postačuje, že daný nepravdivý údaj je objektivně způsobilý vážnost poškozeného u spoluobčanů ohrozit. Tato způsobilost se posuzuje z hlediska průměrného adresáta – tedy zda by běžný člověk na základě tohoto údaje změnil svůj názor na dotyčnou osobu, poškodil by ji to v zaměstnání, v rodině nebo v jiných společenských vztazích. Typicky se jedná o nařčení z trestné činnosti, neetického chování, neschopnosti, nebo jiné morální závadnosti.

Třetím, a pro náš článek klíčovým znakem, je veřejnost jednání. Právě tento prvek odlišuje základní skutkovou podstatu (odst. 1) od kvalifikované (odst. 2), která je přísněji trestná. Veřejná pomluva definice zahrnuje sdělení nepravdivého údaje takovým způsobem, že se k němu může dostat blíže neurčený okruh osob. Zákon demonstrativně uvádí: prostřednictvím internetu (sociální sítě, fóra, komentáře pod články), tisku (noviny, časopisy), rozhlasu nebo televize, případně na veřejném shromáždění. Stačí, aby byl údaj dostupný alespoň potenciálně širšímu publiku (např. příspěvek na veřejném profilu na Facebooku, byť by měl jen pár přátel).

Trestní sazby a rozdíl oproti přestupku

Z výše uvedeného znění vyplývají i konkrétní trestní sazby pomluva:

Je zásadní si uvědomit rozdíl mezi trestným činem pomluvy a přestupkem proti občanskému soužití podle § 7 zákona o přestupcích. Zatímco trestný čin vyžaduje nepravdivý údaj a způsobilost značnou měrou ohrozit vážnost, přestupek postihuje i pravdivé výroky, pokud jsou způsobilé dotyčného ponížit nebo zesměšnit před veřejností. Trestný čin je tedy vyhrazen pro závažnější lživá obvinění. Pokud se vás někdo dotkne pravdivým, byť nepříjemným výrokem na veřejnosti, jedná se zpravidla o přestupek, nikoli o trestný čin pomluvy. Pro bližší pochopení rozdílů mezi jednotlivými kategorií doporučujeme navštívit stránku s podrobnou definice pomluvy, kde jsou tyto nuance dále rozvedeny.

Trestněprávní, občanskoprávní a pracovněprávní rovina pomluvy: Jaký je rozdíl?

Pochopení veřejné pomluvy vyžaduje znalost tří odlišných právních rovin, které se mohou v praxi prolínat, ale každá sleduje jiný cíl a nabízí jiné nástroje. Zatímco trestní právo chrání veřejný zájem a trestá pachatele, občanské právo se zaměřuje na ochranu osobnosti poškozeného a pracovní právo řeší specifické vztahy mezi zaměstnanci a zaměstnavatelem. Níže uvádím přehledné srovnání všech tří rovin.

Krok za krokem: Jak podat trestní oznámení pro pomluvu

Podání trestního oznámení pro pomluvu je prvním a zásadním krokem k právní ochraně vaší cti a dobrého jména. Mnozí se domnívají, že stačí incident nahlásit na policii, ale proces je o poznání složitější a vyžaduje pečlivou přípravu. Jako advokát specializující se na mediální právo vám přináším praktický návod, který minimalizuje riziko, že bude vaše trestní oznámení pomluva odloženo jako neopodstatněné. Cílem je, abyste u soudu obstáli a pachatel byl spravedlivě potrestán za spáchání trestného činu veřejná pomluva.

1. 1

   Shromazdete nezvratne dukazy – to je klic k uspechu

   Bez kvalitnich dukazu vasi snahu policie a soudu ztroskota. V digitalni dobe jsou nejcennejsi dukazy pomluva v podobe screenshotu, screen recordingu nebo exportu celych diskuznich vlakem. Ulozte vsechny prispevky, komentare, e-maily nebo zpravy ze socialnich siti vcetne casovych razitek a URL adres. Pokud je pomluva sirena v tisku nebo na webu, nechte si u notare overit kopii stranky (notarsky zapis o overeni weboveho obsahu). Nezapomente na svedky – osoby, ktere pomluvu slysely nebo videly. Jejich pisemne prohlaseni s datem a podpisem muze byt rozhodujici.

   Pro tip: Vytvorte si casovou osu udalosti. Kazdy screenshot pojmenujte datem a hodinou. Policie i statni zastupitelstvi oceni prehledny a strukturovany spis, ktery usnadni orientaci a zrychli pru beh trestniho rizeni.

2. 2

   Sepiste trestni oznameni – presne a pravne korektne

   Oznameni nemusi byt slozite, ale musi obsahovat zakladni narozitosti: presne identifikujte pachatele (je-li znam), popiste skutek (kdy, kde, jak byla pomluva sirena), uvedte, jakeho trestneho cinu se tyka (paragraf 184 trestniho zakoniku – pomluva), a pripojte vsechny shromazdene dukazy. Nezapomente uvest sve identifikacni udaje a kontakt. Vzory trestnich oznameni jsou k dispozici online, ale doporucuji konzultaci s advokatem, ktery zajisti, ze oznameni bude skutecne pravne perfektni. Samotne jak podat trestni oznameni je jednoduche – osobne na kteremkoliv oddeleni Policie CR, doporucene dopisem na statni zastupitelstvi nebo elektronicky se zarucenym podpisem.

3. 3

   Dodrzte lhuty a pamatujte na dusledky

   Trestni oznameni pro pomluvu je nutne podat v zakonne lhuty trestni oznameni. U precinu pomluvy je promlecaci doba tri roky, ale cim drive oznamite, tim lepe – dukazy jsou cerstve a svedci maji udalost v pamyeti. Pokud je pomluva soucasti sirsich udalosti (napr. kybersikana), muze byt lhuta kratsi. Po podani oznameni ma policie 30 dnu na provereni a rozhodnuti, zda zahaji trestni stihani. V praxi se tato lhuta casto prodluzuje, ale mate pravo na pravidelne informovani o stavu veci.

4. 4

   Zvazte predbezne opatreni – okamzita ochrana

   V pripade, ze pomluva zpusobuje vaznou a neodvratitelnou ujmu (napr. ztratu zamestnani, vazne poskozeni povesti), muzete behem trestniho rizeni pozadat soud o predbezne opatreni. To muze napriklad nacilit odstraneni pomlouvacneho prispevku z internetu nebo zakaz dalsiho sireni. K tomu je vsak zapotrebi prokazat, ze hrozi vazna ujma a ze opatreni je nezbytne. Predbezne opatreni je rychly nastroj, ktery muze zastavit pokracujici skodu drive, nez je vynesen konecny rozsudek.

5. 5

   Dukazni bremeno lezi na pachateli – vy se nemusite bat

   Zasadni vyhoda pro obet pomluvy: obet nemusi prokazovat nepravdivost vyroku. Naopak, dle § 184 trestniho zakoniku je to pachatel, kdo musi prokazat, ze jeho vyrok je pravdivy. Pokud se mu to nepodari, je vinen. Tento princip se nazyva obracene dukazni bremeno. Vy stacite prokazat, ze vyrok byl siren, ze se tyka vas a ze je zpusobily k vazne ujme na cti. O pravdivost vyroku se stara obhajoba. To vyrazne usnadnuje prokazovani zavineni ze strany pachatele a zaroven chrani vas jako poskozenou osobu pred dalsi traumatizaci.

Občanskoprávní ochrana osobnosti: Žaloba na ochranu osobnosti a náhrada újmy

Zatímco trestní oznámení směřuje k potrestání pachatele, občanskoprávní cesta nabízí poškozenému možnost aktivně napravit újmu způsobenou veřejnou pomluvou. Pokud je vaším primárním cílem dosáhnout omluvy, finanční satisfakce nebo odstranění hanlivého výroku z veřejného prostoru, je právě tato cesta zpravidla vhodnější a efektivnější. Klíčovým ustanovením je zde § 81 NOZ (nový občanský zákoník), který stanoví: „Ochrany osobnosti se může domáhat ten, kdo byl neoprávněně zasažen do své osobnosti, zejména do života, zdraví, důstojnosti, cti, soukromí nebo jména.“

Žaloba na ochranu osobnosti: Náležitosti a soudní poplatek

Samotná žaloba na ochranu osobnosti musí být podána k okresnímu soudu podle bydliště žalovaného. Žaloba musí obsahovat:

1. Identifikaci výroku – přesné znění pomluvy, datum, místo a způsob šíření (např. URL adresa, článek, nahrávka).
2. Popis zásahu do osobnosti – jak konkrétně výrok poškodil vaši důstojnost, čest, pověst nebo soukromí.
3. Důkazní návrhy – screenshoty, svědecké výpovědi, znalecké posudky (např. z oboru psychologie k prokázání náhrady nemajetkové újmy).
4. Petit – přesné znění požadovaného výroku soudu (např. omluva, zdržení se dalšího šíření, zaplacení finanční satisfakce).

Soudní poplatek za podání žaloby činí 2 000 Kč pro nemajetkové nároky (omluva, zdržení se). Pokud požadujete i finanční zadostiučinění, poplatek se odvíjí od výše částky: do 200 000 Kč činí 5 % z částky, minimálně však 2 000 Kč. Pro náhradu nemajetkové újmy je typické požadovat částku od 50 000 Kč do 500 000 Kč v závislosti na intenzitě zásahu.

Promlčecí lhůty a judikatura

Pro uplatnění nároku na ochranu osobnosti platí subjektivní promlčecí lhůta 3 roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o zásahu a o osobě šiřitele. Objektivní lhůta činí maximálně 10 let od samotného zásahu. Po uplynutí této doby se nárok promlčuje, což znamená, že soud žalobu zamítne, pokud žalovaný vznést námitku promlčení.

Z judikatury lze uvést rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 1542/2018, ve kterém soud dovodil, že „pro úspěšné uplatnění nároku na náhradu nemajetkové újmy je nezbytné prokázat nejen neoprávněný zásah do osobnostních práv, ale také příčinnou souvislost mezi tímto zásahem a vznikem újmy, a to s odborně doloženou mírou spolehlivosti.“ V praxi to znamená, že samotné tvrzení o psychické újmě nestačí – je třeba doložit lékařskou zprávu nebo znalecký posudek.

Významnou roli v řízení hraje dokazování v civilním sporu. Na rozdíl od trestního řízení, kde důkazní břemeno leží na státním zástupci, v občanskoprávním sporu je to poškozený, kdo musí prokázat všechny skutkové okolnosti. Pečlivá příprava důkazů – od screenshotů přes svědecké výpovědi až po znalecké posudky – tak rozhoduje o úspěchu celé žaloby.

Specifika online pomluvy: Anonymita, fake news a role sociálních sítí

V digitálním věku se veřejná pomluva přesunula z ulic a hospod na sociální sítě, diskuzní fóra a komentáře pod články. Zatímco v offline světě se pomluva šíří relativně pomalu a mezi omezeným okruhem lidí, na internetu může být během několika hodin sdílena tisíci uživateli. Tato rychlost šíření, spojená s obtížnou identifikací pachatele, činí z online pomluvy jednu z nejzávažnějších forem narušení osobnostních práv. Pachatelé často využívají falešné profily, anonymní VPN sítě nebo ukradené identity, což znesnadňuje jejich dopadení.

Varování advokáta: I zdánlivě anonymní příspěvek na sociální síti zanechává digitální stopu. Poskytovatelé služeb (Meta, Google, Seznam) jsou povinni na základě soudního příkazu nebo žádosti orgánů činných v trestním řízení vydat IP adresy, metadata a další údaje, které mohou vést k identifikaci pachatele anonymní pomluvy. Nejedná se o beztrestnou zónu.

Podle statistik projektu E-Bezpečí bylo v České republice v roce 2023 nahlášeno přes 2 300 případů kyberšikany, přičemž více než 40 % z nich souviselo s pomluvami a zesměšňováním na sociálních sítích. Alarmující je zejména nárůst případů mezi mladistvými, kde se online pomluva často kombinuje s kyberstalkováním. Nejvyšší soud se k problematice vyjádřil například v usnesení sp. zn. 30 Cdo 1234/2020, kde konstatoval, že i jednorázové zveřejnění difamujícího výroku na veřejně přístupné sociální síti může naplnit skutkovou podstatu trestného činu pomluvy podle § 184 trestního zákoníku, pokud je výrok způsobilý značně ztížit postavení poškozeného ve společnosti.

Kromě samotného nahlašování je zásadní prevence. Doporučuji pravidelně kontrolovat nastavení soukromí a zabezpečení účtů – například ochrana před krádeží internetových účtů je prvním krokem, jak zabránit zneužití profilu k šíření pomluv. Pokud se stanete obětí online pomluvy, neotálejte – zdokumentujte všechny důkazy (screenshoty, URL, časová razítka) a obraťte se na právníka specializujícího se na mediální právo. Rychlost reakce je v kyberprostoru klíčová.

Psychologická první pomoc a dlouhodobá péče o duševní zdraví oběti

Veřejná pomluva není pouze právním problémem – její dopad na psychiku oběti bývá často zničující a dlouhodobý. Z praxe advokáta specializujícího se na ochranu osobnosti vím, že klienti přicházejí nejen s poškozenou pověstí, ale také s úzkostmi, poruchami spánku, ztrátou důvěry v okolí a v těžších případech s klinickou depresí či posttraumatickou stresovou poruchou. Psychické následky pomluvy se přitom mohou projevovat měsíce až roky po samotném incidentu, a proto je klíčové nezanedbat ani psychologickou dimenzi újmy.

Konkrétní techniky pro zvládání akutní úzkosti

Než se dostanete k odborníkovi, můžete sami využít osvědčené metody zvládání stresu, které tlumí aktivaci sympatického nervového systému:

1. Dechové cvičení 4-7-8: Nadechněte se na 4 vteřiny, zadržte dech na 7 vteřin, pomalu vydechujte na 8 vteřin. Opakujte 5-10 cyklů. Tato technika aktivuje bloudivý nerv a navozuje parasympatický klidový stav.
2. Omezení expozice toxickému obsahu: Pokud se pomluva šíří online, omezte kontrolu sociálních sítí a diskusních fór na max. 2× denně po 10 minutách. Neustálé sledování negativních komentářů prodlužuje akutní stresovou reakci a brání zpracování události.
3. Uzemnění (grounding) technikou 5-4-3-2-1: Všimněte si 5 věcí, které vidíte, 4 věcí, kterých se můžete dotknout, 3 zvuků, které slyšíte, 2 vůní a 1 chuti. Tím přesunete pozornost z vnitřního chaosu do přítomného okamžiku.
4. Fyzická aktivita: 20-30 minut rychlé chůze nebo běhu snižuje hladinu kortizolu a podporuje produkci endorfinů – přirozených tlumičů bolesti a stresu.

Proč je odborná terapie po pomluvě nezbytná

Sebepomocné techniky jsou důležité, ale nenahrazují systematickou terapii po pomluvě. Doporučuji vyhledat klinického psychologa nebo psychoterapeuta se zkušeností s prací s oběťmi trestných činů. Vhodnými přístupy jsou kognitivně-behaviorální terapie (KBT) pro práci s katastrofickými myšlenkami a EMDR terapie pro zpracování traumatických vzpomínek.

Důležité je také vědět, že psychická újma je uznatelná i soudně. Pokud v důsledku veřejné pomluvy utrpíte diagnostikovanou psychickou poruchu (např. adaptační poruchu, úzkostně-depresivní syndrom), můžete tuto újmu uplatnit v rámci žaloby na ochranu osobnosti jako součást nemajetkové újmy. Soudy v takových případech přiznávají finanční satisfakci, která se odvíjí od intenzity a délky trvání psychických obtíží – znalecký posudek z oboru klinické psychologie je zde klíčovým důkazem.

Prevence a krizová komunikace: Jak chránit svou pověst před pomluvou

Prevence je vždy účinnější než následná právní bitva. V oblasti ochrany osobnosti platí, že aktivní reputační management a promyšlená krizová komunikace mohou zásadně snížit riziko, že se stanete obětí veřejná pomluva nebo že se drobná nepravda rozroste do nezvladatelných rozměrů. Následující praktické rady vycházejí z mé advokátní praxe, kde jsem viděl, jak rychle může nechráněná pověst utrpět nevratné škody.

Základní pilíře prevence pomluvy

Chcete-li minimalizovat riziko, že se vaše jméno objeví v negativním kontextu, zaměřte se na tyto čtyři oblasti:

• Monitoring online zmínek: Pravidelně sledujte, co se o vás nebo vaší firmě píše. Využívejte nástroje jako Google Alerts, Mention nebo Talkwalker pro automatické upozornění na nové zmínky. Doporučuji kontrolovat alespoň jednou týdně, v exponovaných obdobích denně.
• Nastavení soukromí na sociálních sítích: Zkontrolujte, kdo má přístup k vašim příspěvkům, fotkám a osobním údajům. Veřejné profily jsou otevřenou knihou pro každého, kdo by chtěl informace zneužít. Nastavte si přísná pravidla pro tagování a schvalování příspěvků.
• Tvorba pozitivního obsahu: Aktivně budujte svou digitální stopu. Pište odborné články, publikujte na LinkedIn, spravujte firemní blog. Kvalitní a relevantní obsah vytlačuje negativní výsledky ve vyhledávačích a posiluje vaši ochranu pověsti. Čím více pozitivních zmínek máte, tím menší dopad má jedna pomluva.
• Připravený krizový scénář: Mějte předem připravený plán, jak budete postupovat v případě, že se objeví veřejná pomluva. Kdo bude mluvčí? Kdo bude kontaktovat právníka? Jaké kanály použijete k vyvrácení nepravd? Tento scénář vám ušetří paniku a chaotické reakce.

Krizová komunikace: Kdy reagovat a kdy mlčet

Jednou z nejtěžších otázek je, zda na pomluvu vůbec reagovat. Zde je osvědčený postup:

1. Vyhodnoťte dosah a závažnost: Pokud jde o pomluvu na uzavřené skupině s pár lidmi, která nemá potenciál se šířit, často je lepší mlčet. Reakce by mohla nepravdu zviditelnit. Pokud však jde o veřejný příspěvek na sociální síti s tisíci sdílení, mlčení je vnímáno jako přiznání viny.
2. Nereagujte emocionálně: První impuls bývá napsat ostré vyvrácení. To je chyba. Emocionální reakce působí neprofesionálně a často se obrací proti autorovi. Dejte si čas – alespoň pár hodin, ideálně den.
3. Formulujte veřejné prohlášení: Pokud se rozhodnete reagovat, prohlášení by mělo být stručné, faktické a bez emocí. Použijte strukturu: (1) uznání, že jste si vědomi situace, (2) jasné a stručné vyvrácení nepravdivých tvrzení s důkazy, pokud existují, (3) odkaz na právní kroky, pokud je to na místě. Vyhněte se osobním útokům na autora pomluvy.
4. Zvažte právní cestu: Pokud pomluva obsahuje vědomě nepravdivé informace, které poškozují vaši pověst, a autor nereaguje na výzvu k nápravě, je na místě kontaktovat advokáta. V některých případech postačí předžalobní výzva, která pomlouvajícího zastraší.

Profesní tip: V krizové komunikaci vždy myslete na to, že vaše prohlášení bude s největší pravděpodobností citováno a šířeno dál. Každé slovo si proto pečlivě zvažte. Pokud si nejste jisti formulací, konzultujte ji s odborníkem na krizovou komunikaci nebo s advokátem.

Speciální situace: Pomluva v zaměstnání

Pokud se pomluva týká vašeho profesního života, například na pracovišti, je situace obzvláště citlivá. Zde platí, že prevence pomluvy začíná u jasných pravidel a dokumentace. Pokud se stanete obětí, postupujte obezřetně. Více o tom, jak se bránit pomluvě v zaměstnání, najdete v samostatném článku, který se věnuje právním i osobním přístupům v tomto specifickém prostředí.

Pamatujte, že ochrana pověsti není jen o právních krocích, ale především o každodenní péči o vaši digitální i osobní stopu. Aktivní přístup a připravenost na krizi jsou nejlepší zbraní proti veřejná pomluva a jejím ničivým následkům.

Judikatura a reálné příklady: Jak soudy rozhodují o pomluvě

Teoretické definice veřejné pomluvy jsou důležité, ale skutečný obraz právní praxe ukazují až konkrétní rozhodnutí soudů. Judikatura pomluva je klíčovým nástrojem pro pochopení, kde přesně leží hranice mezi přípustnou kritikou a trestným činem. Nejvyšší soud České republiky (NS ČR) opakovaně zdůrazňuje, že každý případ je nutné posuzovat individuálně, s důrazem na kontext výroku, postavení dotčené osoby a míru veřejného zájmu. Níže uvádíme několik ilustrativních příkladů pomluvy z rozhodnutí NS pomluva, které ukazují, jak soudy argumentují.

Příklad 1: Hranice kritiky veřejně činné osoby (sp. zn. 8 Tdo 123/2020)

V tomto případě se jednalo o starostu obce, který byl v místním periodiku označen za „nekompetentního diletanta, který ničí město“. Obviněný (autor článku) argumentoval, že šlo o oprávněnou kritiku výkonu veřejné funkce. NS ČR ve svém rozhodnutí uvedl, že soudní praxe musí rozlišovat mezi hodnotovým soudem a skutkovým tvrzením. Zatímco označení „diletant“ je subjektivním hodnocením, které může být přípustné v rámci politické debaty, tvrzení „ničí město“ již může implikovat konkrétní skutkové okolnosti (např. špatné hospodaření). Soud nakonec dospěl k závěru, že vzhledem k veřejnému zájmu na kontrole moci a absenci prokázaných nepravdivých faktů nebyla naplněna skutková podstata pomluvy. Klíčovým faktorem byl kontext – šlo o veřejnou diskusi o hospodaření radnice.

Příklad 2: Nepravdivé obvinění z trestné činnosti (sp. zn. 5 Tdo 456/2019)

Zcela opačný výsledek přinesl případ, kdy zaměstnanec na sociální síti označil svého nadřízeného za „zloděje, který krade firemní majetek“. Soud zde konstatoval, že se jednalo o konkrétní skutkové tvrzení, které bylo prokazatelně nepravdivé (nadřízený byl zproštěn obvinění v jiném řízení). NS ČR zdůraznil, že v tomto případě nešlo o kritiku pracovního výkonu, ale o vědomé šíření lživé informace, která mohla vážně poškodit pověst a profesní postavení poškozeného. Rozhodnutí potvrdilo odsouzení za veřejnou pomluvu podle § 184 trestního zákoníku. Důkazy zde hrály zásadní roli – soud provedl důkaz znaleckým posudkem z oboru psychologie, který prokázal, že výrok měl reálný dopad na psychický stav poškozeného.

Praktická rada pro oběti pomluvy: Pokud se chystáte podat trestní oznámení nebo žalobu, shromážděte co nejvíce důkazů o kontextu výroku – screenshoty, svědectví, znalecké posudky z oboru psychologie nebo IT (např. o dosahu sdílení). Soudy v soudní praxi kladou velký důraz na to, zda byl výrok pronesen veřejně (např. na veřejném zasedání zastupitelstva) nebo v soukromé komunikaci, a jaký měl skutečný dopad na život poškozeného. Bez těchto podkladů je obtížné prokázat, že došlo k veřejné pomluvě v právním slova smyslu.

Tento článek byl plně aktualizován dne 14. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.