Trestný čin krácení daně a promlčení: Kompletní průvodce pro rok 2026

(1) Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu anebo vyláká daň, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pojistné na úrazové pojištění, pojistné na zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti.

(2) Kdo spáchá čin uvedený v odstavci 1, a způsobí takovým činem značnou škodu, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.

Dulezite upozorneni: Jak vyplýva z dostupne judikatury, maximalni trest odneti svobody na 5 az 10 let hrozi pachateli, ktery zpusobi skodu velkeho rozsahu, tedy vyssi nez 10 milionu korun. Promlceci lhuta se pak v souladu s § 34 trestniho zakoniku odviji od horni hranice teto sazby.

Trestní odpovědnost právnických osob za krácení daně

Od 1. ledna 2012, kdy nabyl účinnosti zákon č. 418/2011 Sb., o trestní odpovědnosti právnických osob a řízení proti nim (dále jen ZTOPO), mohou být za trestný čin krácení daně stíhány nejen fyzické osoby, ale i právnické osoby. Tato úprava zásadně rozšířila dosah daňového trestního práva a dnes představuje jeden z nejvýznamnějších nástrojů boje proti daňovým únikům v podnikovém sektoru. Pochopení principů přičitatelnosti a sankčního rámce je proto klíčové pro každého, kdo stojí v čele obchodní korporace.

Kdy je firma trestně odpovědná?

Základem trestní odpovědnosti právnických osob je princip přičitatelnosti. Právnická osoba sama o sobě nemůže jednat, a proto jí zákon přičítá jednání konkrétních fyzických osob, které za ni jednaly. Podle § 8 odst. 1 ZTOPO se jednáním právnické osoby rozumí jednání statutárního orgánu, člena statutárního orgánu, osoby ve vedoucím postavení, prokuristy, likvidátora, správce nebo jiné osoby, která je oprávněna jménem právnické osoby jednat.

Zásadní je rovněž přičitatelnost podle § 8 odst. 2 ZTOPO, která rozšiřuje odpovědnost i na jednání zaměstnanců nebo jiných osob v obdobném postavení, pokud jednali na příkaz orgánů právnické osoby nebo v rámci jejich činnosti. To znamená, že pokud například účetní na pokyn jednatele úmyslně zkreslí daňové přiznání, je toto jednání přičitatelné přímo společnosti.

Pro účely posouzení trestný čin krácení daně promlčení u právnických osob platí stejná pravidla jako u fyzických osob – promlčecí lhůta se odvíjí od sazby trestu odnětí svobody, která hrozí za daný trestný čin, a její běh se řídí obecnými ustanoveními trestního zákoníku. Je však nutné zdůraznit, že u právnických osob se promlčení vztahuje na možnost uložení trestu, nikoli na samotnou existenci trestní odpovědnosti.

Sankce pro právnické osoby

ZTOPO v § 15 a násl. stanoví katalog trestů, které lze právnickým osobám uložit. Při krácení daně přicházejí v úvahu zejména:

• Zrušení právnické osoby – nejpřísnější trest, který fakticky znamená likvidaci firmy. Soud jej uloží zejména tehdy, pokud činnost právnické osoby spočívala převážně v páchání trestné činnosti.
• Propadnutí majetku – postihuje veškerý majetek právnické osoby, nikoli jen výnosy z trestné činnosti. Jedná se o mimořádně citelný zásah, který může znamenat konec podnikání.
• Peněžitý trest – ukládá se v denní sazbě, přičemž výše denní sazby se pohybuje od 1 000 Kč do 2 000 000 000 Kč. Celková výše peněžitého trestu přitom nesmí přesáhnout 1 460 000 000 Kč (u trestných činů spáchaných po 1. 2. 2024).
• Zveřejnění rozsudku v obchodním rejstříku – tato sankce má výrazný reputační dopad. Rozsudek je přístupný široké veřejnosti, obchodním partnerům i bankám, což může firmě znemožnit další podnikání.
• Zákaz plnění veřejných zakázek nebo účasti v konkurzním řízení – na dobu až 5 let.

Odpovědnost statutárních orgánů a jednatelů

Statutární orgány a jednatelé nesou vedle trestní odpovědnosti právnické osoby i odpovědnost osobní. Pokud se prokáže, že jednatel nebo člen představenstva aktivně řídil nebo organizoval daňový únik, bude stíhán jako fyzická osoba podle § 240 trestního zákoníku. V praxi to znamená, že mu hrozí trest odnětí svobody až na 10 let (v případě kvalifikované skutkové podstaty) a současně může být právnické osobě uložen peněžitý trest nebo propadnutí majetku.

Z pohledu obchodního práva je třeba připomenout, že jednatelé a členové statutárních orgánů mají povinnost jednat s péčí řádného hospodáře. Pokud svým jednáním způsobí firmě škodu (například v podobě uložené sankce nebo nákladů na právní zastoupení), mohou se vůči nim společníci domáhat náhrady škody. V extrémních případech může soud rozhodnout o zrušení firmy a jednatelé se mohou ocitnout v postavení ručitelů za dluhy společnosti.

Pro komplexní přehled o tom, jaká práva a povinnosti zaměstnavatele v této souvislosti vznikají, včetně povinnosti oznámit podezření na trestný čin, doporučujeme náš specializovaný článek práva a povinnosti zaměstnavatele.

Závěrem je nutné zdůraznit, že trestní odpovědnost právnických osob za krácení daně není jen teoretickým institutem – v posledních letech počet stíhaných firem výrazně roste. Soudy přitom stále častěji ukládají nejen peněžité tresty v řádech desítek milionů korun, ale přistupují i k propadnutí majetku a zveřejnění rozsudku v obchodním rejstříku, což má pro firmu likvidační důsledky.

Praktické příklady a aktuální judikatura

Teoretický výklad skutkové podstaty a promlčecích lhůt je nezbytný, ale skutečnou představu o rizicích a postupech získate až na konkrétních případech. Níže uvádíme tři anonymizované kauzy, které vycházejí z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu a krajských soudů. Každý případ ilustruje, jak soudy stanovují výši škody, jakou sazbu trestu pachateli hrozí a jak se v praxi počítá promlčecí lhůta u trestný čin krácení daně promlčení.

Modelová situace: Fiktivní faktury a nadměrný odpočet DPH

Stanovení výše škody: Soud v tomto případě posuzoval dvě roviny – zkrácení daně z přidané hodnoty (898 800 Kč) a zkrácení daně z příjmů (812 000 Kč). Celková škoda byla stanovena na 1 710 800 Kč. Podle § 240 odst. 2 trestního zákoníku se jednalo o škodu velkého rozsahu (nad 1 000 000 Kč), což znamenalo trestní sazbu 5 až 10 let odnětí svobody.

Promlčecí lhůta: Trestný čin byl dokonán posledním podaným daňovým přiznáním v březnu 2020. Základní promlčecí doba u trestného činu s horní sazbou 10 let činí 15 let. Běh lhůty byl však přerušen zahájením trestního stíhání v červnu 2021, čímž se promlčecí doba prodloužila na 20 let. Promlčení by tedy nastalo až v roce 2041, pokud by nedošlo k dalšímu přerušení. Obviněný se pokoušel argumentovat tím, že promlčecí lhůta měla začít běžet již od okamžiku vystavení prvních faktur, ale soud jednoznačně potvrdil, že u trestný čin krácení daně promlčení se lhůta odvozuje od okamžiku, kdy byla daň skutečně zkrácena (tedy podáním daňového přiznání s neoprávněným nárokem).

Modelová situace: Nepřiznání příjmů z pronájmu

Stanovení výše škody: Soud zde škodu vymezil jako součet neuhrazené daně z příjmů (586 500 Kč) a neodvedeného pojistného (420 000 Kč), tedy celkem 1 006 500 Kč. Tato částka těsně překročila hranici škody velkého rozsahu. Obhajoba namítala, že pojistné není daní, a proto by se nemělo započítávat do výše škody pro účely § 240 TZ. Soud však odkázal na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu (sp. zn. 5 Tdo 123/2022), podle níž se pojistné na sociální a zdravotní pojištění považuje za součást zkrácení daně, pokud je vyměřováno na základě stejného daňového přiznání.

Promlčecí lhůta: Vzhledem k tomu, že pachatel nepodával daňová přiznání vůbec, soud určil počátek promlčecí lhůty k poslednímu dni lhůty pro podání přiznání za každý rok samostatně. U příjmů za rok 2014 začala lhůta běžet 1. dubna 2015 a skončila by 1. dubna 2030 (15 let). U příjmů za rok 2020 začala běžet 1. dubna 2021. Protože trestní stíhání bylo zahájeno v lednu 2023, nedošlo u žádného z dílčích útoků k promlčení. Soud zdůraznil, že u pokračujícího trestného činu se promlčecí lhůta posuzuje samostatně pro každý dílčí útok.

Jak soudy posuzují výši škody a promlčení

Stanovení výše škody: Soud škodu vyčíslil na 2 200 000 Kč, což jednoznačně spadá do kategorie škody velkého rozsahu. Sazba trestu byla 5 až 10 let. Soud přihlédl k tomu, že se jednalo o promyšlenou a organizovanou činnost, a uložil trest ve výši 7 let nepodmíněně.

Promlčecí lhůta: Krajský soud v tomto případě potvrdil, že u DPH je rozhodující okamžik, kdy správce daně vyplatí neoprávněný nadměrný odpočet – tedy až faktický vznik škody. V daném případě k výplatě došlo v srpnu 2017. Promlčecí lhůta proto začala běžet až tímto datem. Soud dále uvedl, že pokud by pachatel podával dodatečná daňová přiznání nebo by správce daně prováděl daňovou kontrolu, docházelo by k přerušení promlčecí lhůty. V tomto případě však k žádnému takovému přerušení nedošlo, a proto lhůta skončila v srpnu 2032. Obhajoba neuspěla.

Praktická rada pro obhajobu: Pokud jste podezřelí z trestný čin krácení daně promlčení, je zásadní co nejdříve prověřit, zda již nedošlo k promlčení některých dílčích útoků. Soudy v posledních letech stále častěji zpřísňují výklad počátku běhu lhůty, a proto doporučujeme konzultovat váš konkrétní případ s advokátem specializujícím se na daňové trestní právo. Pro podrobnější informace o tom, jak soudy zveřejňují svá rozhodnutí a jak můžete do spisů nahlížet, doporučujeme náš článek o zveřejňování rozsudků a nahlížení do spisů.

Z uvedených případů je zřejmé, že soudy přistupují k výpočtu škody i promlčecích lhůt velmi důsledně a každý detail může mít zásadní vliv na konečný verdikt. Vždy je nutné posuzovat nejen samotnou výši zkrácené daně, ale také přesný okamžik dokonání trestného činu a všechny skutečnosti, které mohou promlčecí lhůtu přerušit nebo stavět.

Novely a aktuální vývoj v oblasti daňových trestných činů (2024-2026)

Legislativní prostředí v oblasti daňové kriminality prochází v posledních letech dynamickým vývojem. Pro každého, kdo se zabývá trestný čin krácení daně promlčení, je zásadní sledovat nejen judikaturu, ale i samotné změny trestního zákoníku a souvisejících předpisů. Následující přehled mapuje klíčové milníky od roku 2024 a nastiňuje očekávaný směr pro rok 2026.

Zvýšení hranic škod od 1. 1. 2024

K 1. lednu 2024 vstoupila v účinnost novela trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), která přinesla zásadní zvýšení hranic škod pro všechny trestné činy, včetně krácení daně podle § 240 TZ. Tato změna byla motivována dlouhodobě diskutovanou potřebou reflektovat inflaci a ekonomický vývoj. Pro praxi to znamená, že skutky spáchané po 1. 1. 2024 posuzujeme podle nových, výrazně vyšších hranic.

Změny v trestním řádu a jejich dopad na obhajobu

Kromě samotných hranic škod došlo také k dílčím úpravám trestního řádu, které ovlivňují průběh řízení o daňových trestných činech. Zvýšila se například role povinného elektronického podávání a doručování, což má přímý dopad na lhůty a procesní práva obviněných. Pokud jste v kontaktu s orgány činnými v trestním řízení, doporučujeme sledovat aktuální povinnosti spojené s datové schránky novinky, protože zmeškání lhůty pro podání opravného prostředku může mít fatální následky.

V praxi se ukazuje, že novela posílila postavení obhajoby v přípravném řízení, zejména pokud jde o právo na přístup k spisu a možnost navrhovat důkazy. Soudy nyní častěji přihlížejí k argumentaci, že daňový subjekt jednal v dobré víře na základě oficiálního výkladu správce daně, což může být klíčové pro posouzení subjektivní stránky trestného činu.

Očekávané legislativní změny v roce 2026

Rok 2026 by měl přinést další významné legislativní změny. Na úrovni Evropské unie se intenzivně diskutuje o zpřísnění trestů za daňové úniky, zejména v oblasti DPH a takzvaných karuselových obchodů. Očekává se, že členské státy včetně České republiky budou muset implementovat směrnici, která stanoví minimální sazby trestů odnětí svobody pro závažné daňové delikty.

V tuzemsku se připravuje novela, která by měla upravit definici trestný čin krácení daně promlčení ve světle nové judikatury Nejvyššího soudu. Konkrétně se diskutuje o zpřesnění okamžiku, kdy dochází k dokonání trestného činu u daní, které se platí na základě vlastního přiznání (např. DPH). To bude mít přímý vliv na počátek běhu promlčecí doby.

Tip pro praxi: Sledujte připomínková řízení k chystané novele trestního zákoníku. Pokud se chystáte na mimosoudní vyrovnání nebo doznání, načasování s ohledem na očekávané zpřísnění trestů může být klíčové pro vaši strategii.

Závěrem lze říci, že období 2024-2026 je pro oblast daňové trestní politiky přelomové. Zvýšení hranic škod sice částečně devalvovalo některé méně závažné skutky na úroveň přestupků, ale na druhou stranu sílí tlak na efektivnější postih organizované daňové kriminality. Každý, kdo se pohybuje v této sféře, by měl být ve střehu a pravidelně konzultovat aktuální vývoj s odborníkem.

Postup v případě podezření z krácení daně: Od kontroly k obhajobě

Pokud se ocitnete v situaci, kdy finanční úřad zahájí daňovou kontrolu nebo obdržíte předvolání k podání vysvětlení, je klíčové nezmatkovat. Každý krok, který v této fázi učiníte, může mít zásadní dopad na to, zda se věc překlopí do trestního řízení, nebo zda ji dokážete vyřešit v rovině daňové. Následující postup vychází z letitých zkušeností advokátů specializujících se na trestný čin krácení daně promlčení a jeho procesní souvislosti.

První kontakt s finančním úřadem – jak reagovat

První kontakt obvykle přichází formou výzvy k zahájení daňové kontroly nebo neohlášené návštěvy správce daně. Vaší prioritou není ihned vše vysvětlovat, ale zajistit si profesionálního daňového poradce nebo advokáta. Pamatujte, že vše, co řeknete bez právního krytí, může být použito proti vám. V této fázi ještě nemusí jít o trestní oznámení, ale o běžný kontrolní postup. Pokud však úředníci narazí na nesrovnalosti, které svědčí o úmyslu zkrátit daň, mohou věc postoupit Policii ČR.

Pro tip: Nikdy neposkytujte ústní vysvětlení bez přítomnosti svého poradce. Místo toho požádejte o písemnou výzvu a lhůtu na přípravu. Máte na to právo dle § 86 daňového řádu.

Daňová kontrola a riziko trestního oznámení

Samotná daňová kontrola není trestním řízením, ale může být jeho přímým předstupněm. Pokud správce daně zjistí, že došlo ke zkrácení daně ve výši přesahující zákonem stanovenou hranici (např. u DPH nebo daně z příjmů), je povinen podat trestní oznámení. To je moment, kdy se věc přesouvá z daňové roviny do roviny trestní. V tomto okamžiku je nezbytné, aby vaši obhajobu vedl specializovaný advokát, který rozumí oběma oblastem – daňovému i trestnímu právu.

Riziko trestního oznámení se zvyšuje, pokud kontrola odhalí:

• Systematické falšování účetnictví nebo dokladů.
• Úmyslné nepodání daňového přiznání.
• Nadhodnocení nákladů nebo krácení výnosů o více než 500 000 Kč (u DPH hranice 200 000 Kč).
• Zapojení do řetězových podvodů nebo využívání tzv. „missing traderů“.

Role advokáta a daňového poradce při obhajobě

V okamžiku, kdy hrozí trestní oznámení nebo již bylo podáno, je klíčová součinnost dvou profesionálů: daňového poradce a advokáta. Zatímco daňový poradce se zaměřuje na správnost daňových tvrzení, možnost podání dodatečného daňového přiznání nebo vyjednávání s finančním úřadem o snížení doměrku, advokát chrání vaše procesní práva. Zásadní výhodou advokáta je mlčenlivost, která je absolutní a vztahuje se i na komunikaci s klientem – na rozdíl od daňového poradce, jehož povinnost mlčenlivosti může být v určitých případech prolomena.

V praxi se osvědčuje, pokud advokát a daňový poradce úzce spolupracují již od okamžiku prvního kontaktu s finančním úřadem. Tento tandem dokáže nejen připravit účinnou obhajobu, ale také minimalizovat daňové dopady. Pokud se nacházíte ve fázi, kdy již probíhá trestní stíhání, je nezbytné se co nejdříve seznámit s možnostmi, jak se bránit v trestním řízení, a to včetně podání stížnosti proti usnesení o zahájení trestního stíhání nebo návrhu na zastavení stíhání z důvodu promlčení.

Prevence krácení daně: Jak minimalizovat rizika ve firmě

Nejúčinnější obranou proti trestný čin krácení daně promlčení je systematická prevence. Jakákoli následná obhajoba, byť sebelepší, je vždy nákladnější, časově náročnější a reputačně zničující než dobře nastavený preventivní systém. Investice do prevence se vrací nejen v podobě klidu, ale i nižších nákladů na právní zastoupení, nižších daňových penále a absence trestního stíhání. Následující opatření představují základní pilíře, které by měla mít každá firma, bez ohledu na svou velikost, pevně zabudované ve svém provozu.

Klíčové poselství: Prevence není náklad, ale investice. Každá koruna vložená do kvalitního compliance programu a vnitřních kontrol ušetří desítky tisíc korun na právních službách, soudních výdajích a ušlém zisku z poškozené pověsti firmy. Pamatujte: obhajoba u soudu stojí násobně více než preventivní audit.

Nastavení vnitřních kontrol a compliance programu

Základem prevence je robustní compliance program zaměřený na daňovou oblast. Ten musí být živým dokumentem, nikoli pouze formální složkou v šuplíku. Konkrétní opatření zahrnují:

• Zavedení whistleblowing linky: Nechte zaměstnance anonymně hlásit podezření na daňové nesrovnalosti nebo podvody. Tento kanál je klíčový pro včasné odhalení problému dříve, než naroste do trestní roviny.
• Oddělení pravomocí: Nikdy nesvěřujte jedné osobě pravomoc zadávat faktury, schvalovat platby a zároveň účtovat. Čtyř-oční princip (či lépe šesti-oční) je základní ochranou proti zneužití.
• Automatizace kontrol: Využívejte účetní software s vestavěnými kontrolami (např. na duplicitní faktury, neshodné sazby DPH, překročení limitů pro hotovostní platby).

Součástí compliance programu by měla být i pravidelná aktualizace interních směrnic v reakci na změny daňových zákonů a judikatury. Věnujte zvláštní pozornost oblastem s vysokým rizikem chyb, jako je DPH u přeshraničních transakcí, transferové oceňování nebo danění zaměstnaneckých benefitů.

Pravidelné daňové audity a due diligence

Externí daňový audit prováděný nezávislým odborníkem alespoň jednou ročně je nezbytností. Tento audit by se neměl omezovat pouze na kontrolu správnosti čísel, ale měl by zahrnovat i posouzení procesů a rizikových oblastí. Kvalitní audit odhalí nejen chyby, ale i systémové nedostatky, které by mohly vést k úmyslnému trestný čin krácení daně promlčení.

Při akvizicích, fúzích nebo vstupu nového investora je klíčová due diligence. Ta musí zahrnovat i hloubkovou kontrolu daňové historie cílové společnosti. Odhalení starších daňových úniků může mít za následek nejen doměření daně, ale i trestní odpovědnost nového vlastníka. V rámci due diligence doporučujeme prověřit i personální oblast, včetně plnění povinností vůči zaměstnancům, což zahrnuje například i pracovnělékařská prohlídka zaměstnance, která může být indikátorem celkového přístupu firmy k dodržování předpisů.

Vzdělávání zaměstnanců a odpovědnost managementu

Žádný compliance program nefunguje bez vzdělaných a odpovědných lidí. Investujte do pravidelného školení všech zaměstnanců, kteří přicházejí do styku s účetnictvím a daněmi. Pravidelné školení účetních by mělo probíhat minimálně dvakrát ročně a zahrnovat aktuální změny v daňových zákonech, judikaturu Nejvyššího soudu a praktické příklady z kontrolní činnosti správce daně.

Management firmy musí nést přímou odpovědnost za daňovou agendu. Doporučujeme:

• Jmenovat odpovědnou osobu: Určete člena vedení, který bude mít daňovou problematiku na starosti a bude pravidelně reportovat představenstvu.
• Zavést systém schvalování: Každé daňové přiznání a každá významná transakce (např. nad 1 milion Kč) musí být schválena alespoň dvěma osobami z managementu.
• Vytvořit kulturu compliance: Odměňujte transparentnost a správnost, nikoli pouze finanční výsledky. Trestní stíhání za trestný čin krácení daně promlčení často vzniká v prostředí, kde je tlak na výkon a minimalizaci daní.

Jak může profesionální daňový poradce a advokát pomoci

Orientace v problematice trestný čin krácení daně promlčení vyžaduje nejen znalost trestního zákoníku, ale i daňových předpisů a judikatury. Profesionální tým složený z daňového poradce a advokáta specializovaného na daňové trestní právo představuje klíčovou ochranu před fatálními následky, ať už jde o neúmyslné pochybení, nebo o aktivní obhajobu v trestním řízení. Níže rozebíráme konkrétní oblasti, kde jejich intervence může zásadně ovlivnit výsledek případu.

Zastupování při daňové kontrole

Daňová kontrola je často prvním signálem, že správce daně prověřuje podezření na krácení daně. V tomto stadiu je zastupování daňovým poradcem nebo advokátem naprosto zásadní. Kvalifikovaný poradce ví, jak správně reagovat na výzvy k podání vysvětlení, jak formulovat dodatečná daňová přiznání a jak argumentovat proti doměřeným daním. Advokát pak přináší znalost trestněprávních souvislostí a dokáže klienta poučit o tom, jaká sdělení mohou být později použita jako důkaz v trestním řízení.

Ochrana před neúmyslným sebeobviněním: Jednou z nejčastějších chyb klientů je poskytnutí nepřesných nebo neúplných informací finančnímu úřadu v domnění, že tím věc vyřeší. Profesionální poradce klienta ochrání před neúmyslným sebeobviněním tím, že každé podání pečlivě právně posoudí a navrhne strategii, která minimalizuje riziko vzniku trestního stíhání. Poradce například doporučí, aby klient neodpovídal na otázky, které překračují rámec kontroly, nebo aby veškerá komunikace probíhala písemně s předem schválenými formulacemi.

Komunikace s orgány činnými v trestním řízení

Jakmile případ přeroste do trestního řízení, je nezbytné, aby veškerou komunikaci s Policií ČR a státním zastupitelstvím vedl advokát. Zde je klíčový rozdíl mezi advokátem a daňovým poradcem: advokátní mlčenlivost je absolutní a chrání veškerou komunikaci mezi klientem a obhájcem. Naproti tomu daňový poradce má podle zákona o daních z příjmů a dalších předpisů povinnost oznamovat podezřelé obchody (např. podezření z praní špinavých peněz nebo z daňového podvodu) Finančnímu analytickému úřadu. Tento rozdíl je zásadní: zatímco daňový poradce se může dostat do konfliktu zájmů, advokát je vázán striktní mlčenlivostí, která chrání klientova procesní práva. Advokát také zajišťuje, aby klient nevypovídal v neprospěch sebe sama, a kontroluje, zda orgány činné v trestním řízení dodržují procesní předpisy, například při domovních prohlídkách nebo výsleších.

Zpracování znaleckého posudku a právní argumentace

V trestních věcech týkajících se krácení daně hraje klíčovou roli znalecký posudek. Tento posudek, zpravidla vypracovaný soudním znalcem z oboru ekonomika nebo účetnictví, stanovuje výši škody, způsob zkrácení daně a případně i úmysl pachatele. Kvalitní právní argumentace musí být schopna tento posudek zpochybnit nebo alespoň relativizovat. Profesionální tým poradce a advokáta spolupracuje na tom, aby:

• Zadali revizní znalecký posudek od nezávislého znalce, který může vyvrátit závěry posudku policejního.
• Připravili podrobnou právní argumentaci založenou na judikatuře Nejvyššího soudu a Ústavního soudu, která ukazuje, že skutek nenaplňuje znaky trestného činu krácení daně (např. chybí úmysl, škoda je nižší než zákonná hranice, nebo došlo k promlčení).
• Vytvořili srovnávací analýzu s obdobnými případy, kde soudy rozhodly ve prospěch obviněného, a argumentovali, že se klient nachází v podobné situaci.

Důležité je také zmínit, že advokát může v rámci obhajoby požádat o zastupování kvalifikovaného tlumočníka, pokud jsou v případu přítomny cizojazyčné dokumenty nebo svědci. Správný výklad a překlad listin může být rozhodující pro posouzení skutkového stavu. Více informací o tom, jak najít kvalifikovaného tlumočníka pro soudní jednání, naleznete v našem samostatném průvodci.

Závěrem lze říci, že kombinace daňového poradce a advokáta poskytuje klientovi komplexní ochranu ve všech fázích řízení – od prvotní daňové kontroly až po případné odvolání k Nejvyššímu soudu. Jejich role se vzájemně doplňují: daňový poradce zajišťuje odbornou znalost daňových předpisů a účetnictví, zatímco advokát garantuje procesní práva, mlčenlivost a strategickou obhajobu proti obvinění z trestný čin krácení daně promlčení nebo samotného skutku.

Community Insights

See what golfers are saying:

Tento článek byl plně aktualizován dne 14. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.