Trestní Oznámení za Pomluvu: Kdy a Jak Ho Podat?
V případě, že jste se stali obětí pomluvy, máte právo podat trestní oznámení. Ale kdy a jak ho…
Pomluva
Pomluva představuje specifickou skutkovou podstatu trestného činu proti svobodě a právům na ochranu osobnosti podle § 184 trestního zákoníku (zákon č. 40/2009 Sb.), která postihuje sdělení nepravdivého údaje způsobilého značnou měrou ohrozit vážnost občana u spoluobčanů, poškodit jej v zaměstnání, narušit jeho rodinné vztahy nebo mu způsobit jinou vážnou újmu.
Doporučené pilíře (Začněte zde)
Zákonná definice
Pomluva definice: Výklad pojmu a trestní odpovědnost
Znaky skutkové podstaty podle § 184 trestního zákoníku, rozdíl mezi nepravdivým faktem a hodnotícím úsudkem.
Veřejná difamace
Veřejná pomluva: Šíření na internetu a právní obrana
Kvalifikovaná skutková podstata při spáchání tiskem, filmem, rozhlasem nebo počítačovou sítí a postupy pro odstranění obsahu.
Trestní vs. civilní cesta
Pomluva a křivé obvinění: Jak se bránit právní cestou
Rozlišení mezi trestním oznámením, přestupkovým řízením a civilní žalobou na ochranu osobnosti s náhradou nemajetkové újmy.
Právní analýza difamace v českém právu: Trestní čin, přestupek a ochrana osobnosti
V právní praxi se difamující jednání rozpadá do tří rovin podle míry společenské škodlivosti: trestněprávní rovina (§ 184 trestního zákoníku), přestupková rovina (přestupky proti občanskému soužití dle § 7 zákona č. 251/2016 Sb.) a občanskoprávní ochrana osobnosti (§ 81 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník).
Základním znakem trestného činu pomluvy je, že sdělený údaj musí být objektivně nepravdivý a musí mít povahu skutkového tvrzení (lze u něj ověřit pravdivost). Subjektivní hodnotící soudy (názory, kritika) nemohou naplnit znaky trestného činu pomluvy, ledaže vybočují z mezí přiměřenosti a jsou formulovány vulgárním způsobem (v takovém případě jde o zásah do cti řešený v civilním řízení).
Vzhledem k zásadě subsidiarity trestní represe (trestní právo jako ultima ratio) orgány činné v trestním řízení postupují podle trestního zákoníku pouze v případech, kdy intenzita zásahu do práv poškozeného dosahuje mimořádné závažnosti (např. masivní kampaň na sociálních sítích vedoucí ke ztrátě zaměstnání či rozpadu rodiny). Běžné sousedské rozepře jsou postupovány přestupkovým komisím.
Informační doložka redakce MojeJustice: Publikovaný rozbor vychází z trestního zákoníku a judikatury Nejvyššího soudu ČR. Informace mají čistě edukační charakter a nepředstavují poskytování právních služeb ve smyslu zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii. Při podezření ze spáchání trestného činu doporučujeme podání trestního oznámení u Policie ČR nebo konzultaci s advokátem.
Katalog situací a strategie právní obrany
Právní judikatura a dokazování
Často kladené otázky k trestnému činu pomluvy
Jaký je trest za trestný čin pomluvy v České republice?
V základní sazbě hrozí trest odnětí svobody až na jeden rok. Pokud je pomluva spáchána tiskem, filmem, rozhlasem, televizí, veřejně přístupnou počítačovou sítí (internet, sociální sítě) nebo jiným obdobně účinným způsobem, hrozí trest odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti.
Jaký je rozdíl mezi nepravdivým údajem a hodnotícím úsudkem?
Nepravdivý údaj je konkrétní tvrzení o skutečnosti, jehož pravdivost lze objektivně ověřit (např. obvinění z krádeže či nevěry). Hodnotící úsudek vyjadřuje subjektivní názor či hodnocení, které nelze dokazovat (např. že někdo je neschopný pracovník). Pouze nepravdivé skutkové tvrzení může založit trestní odpovědnost za pomluvu.
Jak zajistit důkazy při pomluvě na sociálních sítích?
Klíčové je okamžité pořízení snímků obrazovky včetně URL adresy profilu, data a času zveřejnění a případných reakcí dalších uživatelů. U závažných difamací je nejspolehlivějším důkazním prostředkem notářský zápis o osvědčení stavu webové stránky, který má plnou důkazní váhu před soudem i po smazání příspěvku.
Lze v trestním řízení žádat finanční odškodnění?
Ano, poškozený se může v rámci adhezního řízení připojit k trestnímu řízení s nárokem na náhradu nemajetkové újmy v penězích i majetkové škody (např. ušlého zisku způsobeného ztrátou zakázek). Soud o tomto nároku rozhoduje přímo v odsuzujícím rozsudku.