Registrované partnerství vs. neregistrované soužití: Kompletní přehled práv a povinností pro rok 2026

Zvažujete vstup do registrovaného partnerství, nebo žijete s partnerem či partnerkou „na psí knížku“ a chcete mít jistotu, že jste právně chráněni? Tento průvodce vám srozumitelně a bez zbytečného právního žargonu vysvětlí, jaká konkrétní práva a povinnosti z registrovaného partnerství plynou, v čem se zásadně liší od manželství a jaké kroky můžete podniknout, pokud se rozhodnete svůj svazek neregistrovat. Podíváme se na aktuální stav legislativy v roce 2026, včetně nedávných změn v oblasti důchodů a majetkových práv.

Co registrované partnerství ve skutečnosti přináší: Práva a povinnosti podle zákona

Registrované partnerství je zákonem upravený svazek osob stejného pohlaví, který s sebou nese konkrétní registrované partnerství práva a povinnosti. Na rozdíl od manželství, kde vzniká společné jmění manželů (SJM), se v tomto typu svazku majetek neslučuje automaticky. Jak upozorňuje odborný zdroj na Wikipedii, „v případě registrovaného partnerství žádné (společné jmění) nevzniká“ – každý partner si ponechává výhradní vlastnictví všeho, co nabude. Tento fakt zásadně ovlivňuje celou řadu dalších právních vztahů. Následující přehled vychází přímo ze zákona o registrovaném partnerství a poskytuje vám přesný výčet toho, co můžete očekávat.

Výčet konkrétních práv registrovaných partnerů

Zákon o registrovaném partnerství přiznává partnerům řadu důležitých práv, která mají za cíl chránit jejich vzájemný vztah a zajistit jim právní jistotu. Mezi klíčová práva patří:

• ✓ Vzájemná vyživovací povinnost: Partneři mají vůči sobě navzájem zákonnou povinnost poskytovat si výživné. Tato povinnost trvá po celou dobu trvání partnerství a v odůvodněných případech může přetrvat i po jeho zániku.
• ✓ Právo na informace o zdravotním stavu: Každý z partnerů má ze zákona právo být informován o zdravotním stavu toho druhého, a to i bez jeho výslovného souhlasu v okamžiku, kdy to zdravotní stav umožňuje. Toto právo je klíčové v situacích, kdy je partner hospitalizován nebo v bezvědomí.
• ✓ Dědění ze zákona (intestátní dědická posloupnost): V případě úmrtí jednoho z partnerů se druhý partner stává zákonným dědicem. Dědí ve druhé dědické skupině společně s rodiči zemřelého, případně s osobami, které s ním žily ve společné domácnosti. Pro zajištění optimálního přechodu majetku doporučujeme seznámit se s naším průvodcem děděním a závětí, který vám pomůže nastavit dědické poměry přesně podle vašich představ.
• ✓ Právo na zastupování v běžných záležitostech: Partneři jsou oprávněni zastupovat jeden druhého v běžných záležitostech každodenního života, například při vyřizování na úřadech nebo při běžných nákupech.
• ✓ Právo na společné rozhodování: O zásadních záležitostech partnerského soužití rozhodují oba partneři společně. Pokud se nedohodnou, může na návrh jednoho z nich rozhodnout soud.

Povinnosti, které zákon ukládá

Spolu s právy přináší zákon o registrovaném partnerství i konkrétní povinnosti, které jsou pro partnery závazné. Jejich porušení může mít právní následky, a proto je důležité je znát a respektovat.

• ➤ Povinnost vzájemné podpory a pomoci: Partneři jsou povinni si navzájem poskytovat podporu a pomoc, a to jak po stránce morální, tak i materiální. Tato povinnost zahrnuje i péči o společnou domácnost a uspokojování potřeb rodiny.
• ➤ Povinnost společného rozhodování o záležitostech rodiny: O všech podstatných věcech, které se týkají partnerského soužití a případné společné domácnosti, musí partneři rozhodovat společně. Jednostranné rozhodnutí v zásadní věci může být považováno za porušení povinnosti.
• ➤ Povinnost přispívat na náklady společné domácnosti: Každý z partnerů je povinen přispívat na úhradu nákladů společné domácnosti podle svých schopností a možností. Způsob a výše příspěvku se řídí dohodou partnerů, případně rozhodnutím soudu.
• ➤ Povinnost loajality a věrnosti: Ačkoli to zákon výslovně neuvádí, z povahy partnerského vztahu vyplývá povinnost loajality a vzájemné úcty. Hrubé porušení této povinnosti může být důvodem pro zánik partnerství.

Je důležité si uvědomit, že povinnosti registrovaných partnerů nejsou pouze formální. Zákon je konstruuje jako vzájemné a vyvážené. Pokud jeden z partnerů své povinnosti dlouhodobě a závažně porušuje, může to mít dopad na soudní rozhodování v případě sporu o výživné nebo o úpravu poměrů po zániku partnerství.

Pro úplnost dodejme, že podle České televize byl o původní registrované partnerství mezi lety 2016 a 2024 každoročně několikanásobně nižší zájem (přibližně 300 až 400 párů ročně) než o nový typ partnerství, který jej nahradil. Nový institut přináší širší práva, zejména v oblasti společného jmění, dědictví a osvojení dětí. Pokud tedy zvažujete uzavření svazku, je nezbytné porozumět tomu, která právní úprava se na vás vztahuje a jaká konkrétní práva a povinnosti z ní plynou.

Hlavní limity registrovaného partnerství: Co stále neumí a jak se liší od manželství

Přestože registrované partnerství přináší párům stejného pohlaví řadu důležitých práv, v klíčových oblastech rodinného a majetkového práva stále zaostává za manželstvím. Následující přehled registrované partnerství práva a povinnosti detailně mapuje, kde jsou hlavní rozdíly a jaké limity registrovaného partnerství přetrvávají i v roce 2026. Nejde jen o teoretické právní nuance – tyto odlišnosti mají zásadní dopad na každodenní život, finanční zabezpečení i budoucnost případných dětí.

Společné jmění manželů (SJM) vs. podílové spoluvlastnictví

Nejvýraznějším rozdílem mezi registrované partnerství vs manželství je absence společného jmění. Zatímco manželé automaticky získávají SJM – tedy nerozlučné vlastnictví všeho, co nabydou za trvání manželství (s výjimkou darů, dědictví a věcí osobní potřeby) – partneři v registrovaném partnerství jsou odkázáni na režim podílového spoluvlastnictví. To v praxi znamená, že každý partner vlastní ideální polovinu společně nabyté věci, například bytu či auta.

Rodičovství a osvojení dětí

Dalším zásadním limitem registrovaného partnerství je problematika rodičovství a osvojení. Podle platné právní úpravy mohou registrovaní partneři osvojit dítě pouze jako jednotlivci – tedy jeden z partnerů se stane osvojitelem a druhý nemá k dítěti žádný právní vztah. To je zásadní rozdíl oproti manželům, kteří mohou osvojit dítě společně a oba se stávají rodiči s plnými právy a povinnostmi.

Osvojení dítěte registrovanými partnery je v praxi komplikované. Pokud si například jeden partner osvojí dítě, druhý partner nemá nárok na rodičovskou dovolenou, nemůže o dítěti rozhodovat ve zdravotních či školních záležitostech a v případě rozchodu nemá žádné vyživovací povinnosti ani právo na styk s dítětem. Novela občanského zákoníku účinná od roku 2026 sice přináší zjednodušení rozvodů a větší důraz na rovnost rodičů, ale na situaci párů stejného pohlaví se tato změna nevztahuje – stále nemohou osvojit dítě společně.

V oblasti náhradní rodinné péče je situace podobná. Registrovaní partneři mohou být pěstouny, ale opět jen jako jednotlivci. To znamená, že pokud jeden partner vezme dítě do pěstounské péče, druhý partner nemá žádná práva – například nemůže dítě vyzvednout ze školy bez plné moci. Více informací o možnostech náhradní rodinné péče naleznete v našem samostatném článku.

Pozůstalostní důchody po novele 2024

Od 1. ledna 2024 došlo k významné změně v oblasti pozůstalostních důchodů. Novela zákona o důchodovém pojištění srovnala nároky registrovaných partnerů s manžely – partneři mají nyní stejný nárok na vdovský a vdovecký důchod jako manželé. Tato změna odstranila jednu z nejkřiklavějších nespravedlností, kdy pozůstalý partner po smrti svého protějšku neměl nárok na žádnou finanční podporu od státu.

Přesto je třeba zdůraznit, že nárok na pozůstalostní důchod vzniká pouze v případě, že partnerství trvalo alespoň 1 rok (s výjimkou, pokud partner zemřel následkem úrazu). Výše důchodu se vypočítává stejně jako u manželů – činí 50 % procentní výměry důchodu zemřelého a vyplácí se po dobu 1 roku (pokud pozůstalý nesplňuje podmínky pro trvalý nárok, jako je péče o nezaopatřené dítě nebo invalidita). Podrobněji se tématu věnujeme v článku o tom, jak funguje vdovský důchod.

Neregistrované soužití: Žádná automatická práva, ale řešení existují

Zatímco registrované partnerství – a od roku 2026 již plnohodnotné partnerství s téměř shodnými právy jako manželství – přináší párům jasně definovaný právní rámec, neregistrované soužití (často označované jako faktické soužití) stojí z pohledu zákona na zcela opačném pólu. Pokud žijete s partnerem či partnerkou ve společné domácnosti, ale váš svazek není nikde formálně zapsán, český právní řád vás v zásadě nevidí. Nevzniká vám žádné automatické právo na dědictví, na informace o zdravotním stavu toho druhého, na společné jmění ani na vzájemnou vyživovací povinnost. A právě tato právní prázdnota je pro mnoho párů – ať už stejnopohlavních, nebo heterosexuálních – obrovským rizikem.

Zákon sice respektuje svobodu jednotlivce rozhodnout se, zda svůj vztah formalizuje, ale zároveň s touto svobodou nepřináší žádnou záchrannou síť pro okamžiky, kdy se vztah ocitne v krizi – ať už jde o náhlé úmrtí, těžkou nemoc nebo rozchod. Neregistrované páry práva v podstatě žádná nemají, ledaže si je samy aktivně vytvoří prostřednictvím notářských zápisů, smluv nebo plných mocí. Tento článek vás provede největšími úskalími faktického soužití a ukáže, jak se jim vyhnout.

Proč zákon neregistrované páry ignoruje

Důvod je jednoduchý: české rodinné právo je postaveno na principu formalizace. Aby stát uznal, že dva lidé tvoří právně relevantní jednotku, musí dojít k úkonu – ať už jde o uzavření manželství, nebo (nyní) partnerství. Dokud k tomu nedojde, zákon s párem zachází jako se dvěma zcela cizími osobami. To platí bez ohledu na to, zda spolu žijete deset let, máte společné dítě nebo sdílíte hypotéku. Z pohledu práva jste stále jen dva jednotlivci.

Podle dostupného právního rozboru platí, že pokud zákon nebo jiný právní předpis nestanoví výslovně jinak, uplatňují se na partnerství a na práva a povinnosti partnerů obdobná ustanovení jako na manželství a manžele. Tato změna, která reflektuje snahu zákonodárců odstranit alespoň část nerovností, se však týká výhradně formalizovaných svazků. Na neregistrované soužití se tato analogy nevztahuje. Zatímco registrovaní partneři dnes mohou mít například společné jmění (což dříve zákon neumožňoval), fakticky žijící pár tuto možnost nemá – pokud si ji výslovně nesjedná smlouvou. Jak uvádí stejný zdroj, dříve měl každý z partnerů výhradní vlastnictví svého majetku, pokud se záměrně nerozhodli pro spoluvlastnictví s určenými podíly. Nová právní úprava přináší stejnopohlavním párům větší finanční a majetkovou provázanost, ale pouze těm, kteří svůj vztah zaregistrují.

Stát tedy neregistrované soužití neignoruje z nedbalosti – jde o záměr. Principem je, že kdo chce čerpat výhody plynoucí z právního svazku (společné jmění, dědění ze zákona, vyživovací povinnost, právo na informace o zdravotním stavu), musí také přijmout povinnosti, které s tím souvisejí (například vyživovací povinnost za trvání svazku i po jeho zániku). Kdo se rozhodne žít „na volno“, musí počítat s tím, že stát do jeho vztahu nebude zasahovat – ale také ho nebude chránit.

Největší právní rizika faktického soužití

Pro páry, které žijí v faktickém soužití, je klíčové pochopit, jaká konkrétní rizika jim hrozí. Nejde jen o abstraktní právní pojmy – jde o reálné situace, které mohou zásadně ovlivnit váš život i život vašich blízkých. Níže uvádím nejčastější a zároveň nejzávažnější z nich.

• Absence dědického práva: Pokud zemře váš partner či partnerka, aniž by zanechal/a platnou závěť, nejste ze zákona dědicem. Veškerý majetek připadne jeho/jejím příbuzným – dětem, rodičům, sourozencům. Vy jako partner/partnerka nemáte nárok na nic, pokud jste si to předem nesmluvili notářským zápisem nebo závětí. To platí i pro společný byt, ve kterém jste třeba deset let žili.
• Žádný přístup ke zdravotní dokumentaci: V případě, že je váš partner či partnerka hospitalizován/a v nemocnici a není schopen/schopna rozhodovat, nemáte automatické právo nahlížet do jeho/její zdravotní dokumentace, rozhodovat o léčbě ani být informován/a o jeho/jejím zdravotním stavu. Bez plné moci nebo dříve vysloveného přání („living will“) jste pro personál cizí osoba.
• Žádné společné jmění: Na rozdíl od manželství a nyní i registrovaného partnerství, kde zákon automaticky zakládá režim společného jmění (pokud si ho páry nenasmlouvají jinak), u neregistrovaného soužití každý vlastní to, co si koupí. Pokud tedy platíte hypotéku na byt, který je napsaný jen na partnera, v případě rozchodu nemáte nárok na podíl z jeho hodnoty – maximálně na vrácení části zaplacených splátek, pokud to prokážete.
• Absence vyživovací povinnosti: Po rozchodu nemáte nárok na výživné, a to ani v případě, že jste se kvůli péči o domácnost nebo o děti vzdali vlastní kariéry. Zákon vás nechrání před finančním propadem.
• Problémy s bydlením: Pokud je bydlení (nájemní či vlastnické) pouze na jednoho z partnerů, druhý nemá po rozchodu žádné právo v něm setrvat. Může být vystěhován ze dne na den, bez výpovědní lhůty.
• Daňová nevýhoda: Neregistrované páry nemohou uplatnit společnou daň, nemají nárok na sirotčí důchod po partnerovi ani na vdovský/vdovecký důchod.

Rizika neregistrovaného soužití jsou tedy zásadní a týkají se všech oblastí života – od majetku přes zdraví až po bydlení. Pokud se rozhodnete svůj vztah neregistrovat, musíte tato rizika aktivně řešit právními nástroji, které máte k dispozici.

Případ Evy a Petra bohužel není výjimečný. Soudní praxe je v těchto věcech neúprosná: bez registrace, závěti, notářského zápisu a plných mocí jste v očích zákona cizí. Pokud tedy zvažujete, zda je pro vás registrace vhodná, mějte na paměti, že registrované partnerství práva a povinnosti vám poskytne automatickou ochranu tam, kde faktické soužití vyžaduje složité a nákladné právní konstrukce. A pokud se přece jen rozhodnete pro neregistrované soužití, nepodceňte prevenci – navštivte advokáta a sepisujte smlouvy dříve, než nastane krize.

Praktický návod: 5 kroků, jak si jako neregistrovaný pár zajistit právní ochranu

Pokud jste neregistrovaný pár, zákon vám automaticky nepřiznává prakticky žádná práva – ani dědická, ani zdravotnická, ani majetková. Na rozdíl od manželství či registrované partnerství práva a povinnosti v těchto oblastech explicitně upravuje, neregistrované soužití stojí na smlouvách a vůli jednotlivců. Následujících pět kroků představuje minimální standard právní ochrany neregistrovaných párů, který byste měli mít hotový do konce měsíce. Každý krok řeší konkrétní riziko a je proveditelný bez advokáta – i když u složitějších případů odborníka doporučujeme.

1. Krok 1: Sepsání závěti

   Problém, který řeší: Bez závěti dědí zákonní dědicové – tedy rodiče, sourozenci, případně děti. Váš partner ze zákona nedědí nic. Pokud chcete, aby po vás zdědil byt, úspory nebo cennosti, musíte mít platnou závěť.

   Jak na to: Závěť můžete sepsat vlastnoručně (celá psaná rukou, datovaná a podepsaná) nebo u notáře. Notářský zápis je dražší (cca 1 500-3 000 Kč), ale prakticky nezpochybnitelný. Vlastnoruční závěť je zdarma, ale hrozí formální chyby – chybějící datum, nejasné označení dědice nebo opisování bez vlastního rukopisu.

   Profesionální tip: Nezapomeňte v závěti výslovně uvést, že odkazujete majetek „svému partnerovi [jméno]“, ideálně s datem narození a adresou. Vágní formulace jako „mému životnímu partnerovi“ může být napadena. Pokud si nejste jistí, využijte služeb notáře nebo si přečtěte podrobného průvodce, jak správně sepsat závěť.

2. Krok 2: Plná moc pro zdravotnictví

   Problém, který řeší: Pokud upadnete do bezvědomí, utrpíte vážný úraz nebo budete v kómatu, nemá váš partner automatické právo nahlížet do zdravotnické dokumentace, rozhodovat o léčbě ani vás navštěvovat na JIP. Toto právo mají pouze příbuzní v přímé linii.

   Jak na to: Sepište plnou moc zdravotnictví – jednostranný právní dokument, kterým zmocňujete partnera k nahlížení do zdravotnické dokumentace a rozhodování o vaší léčbě. Dokument musí být úředně ověřený (podpis na matrice nebo notáři, cca 30-50 Kč). Bez ověření ho nemocnice nemusí uznat.

   Na co si dát pozor: Plná moc musí být konkrétní – nestačí „zmocňuji partnera ke všemu“. Uveďte výslovně: „zmocňuji k nahlížení do zdravotnické dokumentace, k souhlasu s lékařskými zákroky a k rozhodování o další léčbě“. Každý z partnerů by měl mít svou vlastní plnou moc.

3. Krok 3: Smlouva o společné domácnosti

   Problém, který řeší: Kdo platí nájem, energie, internet a jídlo? Pokud se rozejdete, nemáte žádný doklad o tom, kdo co platil a jak si rozdělit společný majetek. Soud pak rozhoduje podle obecných ustanovení, což je zdlouhavé a nákladné.

   Jak na to: Smlouva o společné domácnosti je písemná dohoda, která upravuje: (1) kdo je nájemcem bytu, (2) jak se dělí náklady na bydlení, (3) kdo vlastní jaký movitý majetek (nábytek, elektronika, auto), (4) jak se bude postupovat při ukončení soužití. Smlouva nemusí být notářsky ověřená, ale pro právní jistotu doporučujeme alespoň úředně ověřené podpisy.

   Praktická rada: Přiložte ke smlouvě inventární seznam věcí s uvedením, kdo je koupil a za jakou cenu. Ušetříte si dohady při rozchodu. Pokud bydlíte v nájemním bytě, ujistěte se, že pronajímatel souhlasí s tím, aby partner žil v bytě jako spolunájemce.

4. Krok 4: Darovací smlouva a majetkové vypořádání

   Problém, který řeší: Pokud si partneři kupují společnou nemovitost, auto nebo cenné věci, není jasné, kdo vlastní jaký podíl. V případě rozchodu nebo úmrtí vznikají komplikace.

   Jak na to: Pokud jeden partner daruje druhému podíl na nemovitosti, je nutná písemná darovací smlouva s úředně ověřenými podpisy. U movitých věcí (auto, elektronika) stačí písemná smlouva s datem a podpisy. Pokud kupujete nemovitost společně, sepište smlouvu o spoluvlastnictví s přesným určením podílů (např. 50:50 nebo 60:40 podle vkladů). Více o správném postupu najdete v článku o darování nemovitosti – principy jsou stejné i pro partnery.

   Varování: Darovací smlouva na nemovitost musí být vložena do katastru nemovitostí. Bez vkladu je darování neplatné. U auta je nutné zapsat změnu vlastníka do technického průkazu.

5. Krok 5: Dohoda o výživném

   Problém, který řeší: Pokud jeden partner finančně podporuje druhého (např. během studia, mateřské dovolené nebo nemoci) a vztah skončí, nemá podporovaný partner nárok na žádné výživné. Na rozdíl od manželství, kde zákon upravuje vyživovací povinnost, u neregistrovaných párů neexistuje.

   Jak na to: Sepište dohodu o výživném, která stanoví: (1) výši měsíčního příspěvku, (2) dobu trvání (např. do ukončení studia, do návratu do práce), (3) podmínky ukončení. Dohoda by měla být písemná a nejlépe notářsky ověřená, aby byla vymahatelná u soudu. Pokud partner neplatí, můžete se domáhat plnění na základě této dohody.

   Důležité: Dohoda o výživném by měla obsahovat i mechanismus valorizace (např. každoroční navýšení o inflaci) a způsob ukončení (např. při uzavření manželství nebo registrovaného partnerství). Bez těchto ustanovení může být dohoda po letech nespravedlivá.

Shrnutí: Těchto pět dokumentů – závěť, plná moc pro zdravotnictví, smlouva o společné domácnosti, darovací smlouva a dohoda o výživném – tvoří základní právní rámec pro neregistrované páry. Jejich sepsáním si zajistíte ochranu, kterou zákon automaticky neposkytuje. Pokud máte složitější majetkové poměry nebo děti, doporučujeme konzultaci s advokátem specializovaným na rodinné právo.

Registrace partnerství krok za krokem: Co potřebujete a jak probíhá

Pro mnoho párů je registrované partnerství práva a povinnosti prvním krokem k oficiálnímu uznání jejich vztahu státem. Samotný proces jak uzavřít registrované partnerství je dnes již poměrně přímočarý a administrativně nenáročný. Zákon č. 115/2006 Sb., o registrovaném partnerství, ve znění pozdějších předpisů, stanoví jasná pravidla, která vám pomohou se na celý úkon připravit bez zbytečného stresu. Níže vám předkládám přehledný registrace partnerství postup, který vás provede všemi nezbytnými kroky.

Doklady a správní poplatek

Prvním krokem je shromáždění potřebných dokumentů. K podání návrhu na registraci partnerství budete potřebovat:

• Platný občanský průkaz nebo cestovní pas (pro cizince s trvalým pobytem v ČR).
• Rodný list (originál nebo úředně ověřená kopie).
• Doklad o státním občanství – pokud nejste občanem ČR, doložíte potvrzení o právním statusu pobytu.
• Potvrzení o bezvýznamnosti překážek – čestné prohlášení, že neexistují zákonné důvody bránící uzavření partnerství (např. příbuzenský vztah, existence manželství nebo jiného registrovaného partnerství).
• Výpis z evidence Rejstříku trestů – ne starší než 3 měsíce. Matriční úřad si jej může vyžádat sám, ale doporučuji mít jej připravený.

Správní poplatek za přijetí návrhu na registraci partnerství činí 2 000 Kč. Pokud se rozhodnete pro obřad na matričním úřadě mimo běžnou pracovní dobu (např. o víkendu nebo ve státní svátek), může být poplatek navýšen až na 3 000 Kč. Platbu lze provést v hotovosti na místě nebo bankovním převodem předem – vždy si ověřte konkrétní podmínky vašeho matričního úřadu.

Průběh obřadu a matriční úřad

Samotný obřad probíhá na matriční úřad registrované partnerství v obci, kterou jste si zvolili. Obřad je veřejný a může být slavnostní nebo prostý, podle vašeho přání. Zákon vyžaduje přítomnost dvou svědků – mohou to být rodinní příslušníci nebo přátelé.

1. Příchod a uvítání: Matrikář vás přivítá a zkontroluje totožnost všech přítomných (snoubenci, svědci).
2. Přednesení prohlášení: Každý z vás pronese slavnostní prohlášení: „Prohlašuji, že vstupuji do registrovaného partnerství s [jméno partnera].“ Toto prohlášení je ústní a veřejné.
3. Podpis zápisu: Po prohlášení podepíšete zápis do knihy registrovaných partnerství. Svědci následně potvrdí svým podpisem, že obřad proběhl v souladu se zákonem.
4. Předání dokladu: Matrikář vám vydá Osvědčení o registrovaném partnerství – oficiální dokument, který je právním důkazem o uzavření partnerství.

Celý obřad obvykle netrvá déle než 15-20 minut. Po jeho skončení máte možnost uspořádat menší oslavu v prostorách matričního úřadu nebo v přilehlých prostorách – záleží na domluvě s úřadem. Doporučuji si předem ověřit, zda matriční úřad nabízí možnost slavnostní místnosti nebo zda je nutné zajistit vlastní prostory.

Tip advokáta: Pokud plánujete obřad na netradičním místě (např. v přírodě, na zámku), můžete požádat o povolení k registraci mimo matriční úřad. Tato možnost je upravena v § 5 odst. 2 zákona o registrovaném partnerství a vyžaduje souhlas krajského úřadu. Poplatek se v takovém případě může zvýšit až na 5 000 Kč.

Po úspěšné registraci získáváte plný rozsah registrované partnerství práva a povinnosti, který zahrnuje vzájemnou vyživovací povinnost, právo na společné jmění (pokud si jej sjednáte smlouvou), dědická práva a možnost společného osvojení dítěte. Pokud jste dosud žili v neregistrovaném soužití, registrace je nejjednodušší cestou, jak své právní postavení výrazně posílit.

Aktuální legislativní vývoj 2026: Co se mění a co se chystá pro LGBT+ páry

Legislativní prostředí pro stejnopohlavní páry v České republice prochází od roku 2024 nejvýraznější proměnou od zavedení institutu registrovaného partnerství v roce 2006. Rok 2026 přináší nejen konsolidaci již schválených změn, ale také nové impulzy v celospolečenské debatě o rovnoprávnosti. Níže shrnuji klíčové milníky, které zásadně promlouvají do registrované partnerství práva a povinnosti a ovlivňují každodenní život tisíců párů.

Novela důchodového zákona a nález Ústavního soudu

Zlomovým okamžikem se stal nález Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 38/22 ze dne 19. prosince 2023, který označil dosavadní vyloučení registrovaných partnerů z nároku na vdovský a vdovecký důchod za protiústavní. Soud dal zákonodárci přesně jeden rok na nápravu, a ten ji stihl. Novelou zákona o důchodovém pojištění, účinnou od 1. ledna 2024, došlo k plnému narovnání: pozůstalý registrovaný partner má nyní ze zákona stejný nárok na sirotčí a pozůstalostní důchod jako ovdovělý manžel či manželka v manželství.

„Současná právní úprava, která bez rozumného důvodu odepírá registrovaným partnerům nárok na pozůstalostní důchod, zatímco manželům jej přiznává, představuje nedůvodné a diskriminační rozlišování neslučitelné s principem rovnosti v právech zakotveným v čl. 1 Listiny základních práv a svobod. Zákonodárce je povinen toto pochybení napravit bez zbytečného odkladu.“ – citace z odůvodnění nálezu Ústavního soudu Pl. ÚS 38/22

Pro všechny registrované partnery to znamená konkrétní a vymahatelnou změnu: pokud váš partner či partnerka zemře, máte automaticky nárok na vdovský/vdovecký důchod za stejných podmínek jako manželé. Praktický postup, jak o dávku požádat, včetně potřebných formulářů a lhůt, najdete v našem podrobném návodu jak žádat o důchod. Tato změna je součástí širšího trendu legislativa LGBT 2026, který postupně odstraňuje historické nerovnosti.

Debata o manželství pro všechny a její aktuální stav

Otázka manželství pro všechny ČR zůstává i v roce 2026 jedním z nejživějších legislativních témat. Návrh novely občanského zákoníku, který by umožnil stejnopohlavním párům uzavřít manželství namísto registrovaného partnerství, prošel v dubnu 2024 prvním čtením v Poslanecké sněmovně. Následně však byl předložen k projednání ve výborech, kde narazil na výrazný odpor konzervativní části poslanců. K polovině roku 2025 nebyl návrh zařazen na pevný program druhého čtení a jeho budoucnost zůstává nejistá.

Bez ohledu na výsledek této debaty platí, že novela důchodového zákona registrovaní partneři již přinesla konkrétní a hmatatelné zlepšení. Pro páry, které zvažují formalizaci vztahu, zůstává registrované partnerství plnohodnotnou a právně bezpečnou volbou – a to i v případě, že se manželství pro všechny nakonec prosadí. Sledujte náš portál, kde vás budeme o dalším vývoji legislativa LGBT 2026 průběžně informovat.

Nejčastější mýty o registrovaném partnerství: Na co si dát pozor

I přesto, že je registrované partnerství v České republice legislativně ukotveno již od roku 2006, stále se kolem něj šíří řada nepravd a polopravd. Tyto mýty o registrovaném partnerství mohou vést k fatálním právním omylům – od mylné představy o automatickém dědictví až po falešné očekávání v oblasti rodičovství. Jako advokát specializující se na rodinné právo vám přináším přehled těch nejčastějších nepravd registrované partnerství, které v praxi slýchám nejčastěji.

Z výše uvedeného je zřejmé, že registrované partnerství práva a povinnosti sice přináší, ale v mnohem užším rozsahu, než si většina lidí myslí. Pokud zvažujete registraci, doporučuji konzultovat s advokátem nejen samotný akt registrace, ale především majetkové a rodičovské otázky. Spoléhat se na polovičaté informace z internetu nebo na rady přátel se v této oblasti nevyplácí – každý omyl vás může přijít na desetitisíce korun a dlouhé soudní spory.

Tento článek byl plně aktualizován dne 14. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.