Nepodání daňového přiznání: Je to trestný čin? Kompletní průvodce 2026

Zapomněli jste podat daňové přiznání a teď vás děsí představa vězení? Nepodání daňového přiznání nemusí být vždy trestným činem – české právo rozlišuje mezi prostým opomenutím a úmyslným krácením daně. Tento průvodce vám srozumitelně vysvětlí, jaké sankce vám reálně hrozí, jaké jsou aktuální lhůty pro rok 2026 a co dělat, abyste se vyhnuli nejhoršímu scénáři.

Nepodání daňového přiznání: Co říká český zákon?

Odpověď na otázku, zda je nepodání daňového přiznání trestný čin, závisí na konkrétních okolnostech. Mnozí poplatníci se domnívají, že jakékoli opoždění či nepodání automaticky znamená trestní stíhání. Skutečnost je však podstatně nuancovanější. Český právní řád totiž rozlišuje dvě zcela odlišné roviny odpovědnosti – správní delikt upravený v daňovém řádu a trestný čin podle trestního zákoníku. Zatímco správní delikt postihuje samotné porušení povinnosti podat přiznání bez ohledu na úmysl, trestní odpovědnost nastupuje až při prokázání úmyslného zkrácení daně a způsobení škody přesahující zákonem stanovenou hranici. Pochopení tohoto rozdílu je klíčové pro každého, kdo se ocitne v prodlení.

Daňový řád vs. trestní zákoník: dvě roviny odpovědnosti

První rovinu představuje správní delikt podle daňového řádu § 247a. Toto ustanovení postihuje nepodání daňového přiznání zákon stanoveným způsobem nebo jeho podání po zákonné lhůtě. Jde o objektivní odpovědnost – nevyžaduje se úmysl, postačí pouhé prodlení. Sankcí je pokuta za opožděné podání ve výši 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení, maximálně však 5 % z této daně, minimálně 500 Kč. K tomu přistupuje penále z prodlení ve výši repo sazby České národní banky zvýšené o 14 procentních bodů ročně. Pokud poplatník podá dodatečné přiznání a daň uhradí dříve, než správce daně zahájí řízení, může být pokuta zcela prominuta.

Druhou rovinou je trestný čin zkrácení daně podle trestního zákoníku § 240. Zde již musí být prokázán úmysl zkrátit daňovou povinnost. Jak uvádí BusinessInfo, zkrácením se rozumí aktivita, kterou povinná osoba ovlivňuje svou daňovou povinnost – například předstírá, že má nižší daň nebo že ji nemá vůbec. Pachatelem může být kdokoli, včetně daňového poradce, pokud klientovi úmyslně zkreslí výši daně. Trestní odpovědnost nastupuje až při škodě přesahující 100 000 Kč. Sazba trestu se pohybuje od 6 měsíců do 5 let odnětí svobody, při vyšší škodě až 8 let.

Klíčový je judikát Nejvyššího soudu 8 Tdo 740/2021, který zdůrazňuje zásadu subsidiarity trestní represe. Soud v něm konstatoval, že nepodání daňového přiznání je primárně postihováno sankcemi podle daňového řádu. Teprve pokud tyto sankce nestačí a jednání má určitou kvalitu, intenzitu a směřuje k poškození rozpočtů, může jít o trestný čin. V daném případě obviněný sice nepodal přiznání, ale spolupracoval se správcem daně a daň nerozporoval – soud proto neshledal trestní odpovědnost. Pokud například nestihnete elektronické podání do 4. května 2026 (termín pro OSVČ s povinnou datovou schránkou, jak upozorňuje Kurzy.cz), ale daň následně uhradíte, půjde zpravidla jen o správní delikt.

Klíčové paragrafy, které musíte znát

Pro přehlednost uvádím nejdůležitější ustanovení, která upravují odpovědnost za nepodání daňového přiznání zákon:

Pro lepší orientaci v tom, jak se liší méně závažný přečin od závažnějšího trestného činu, doporučuji přečíst si náš podrobný článek o rozdílu mezi přečinem a trestným činem. Tento rozdíl je pro posouzení vaší situace zásadní – ne každé nepodání přiznání je totiž automaticky trestným činem, ale může být jen přestupkem s mírnějšími sankcemi.

Kdy se nepodání daňového přiznání stává trestným činem?

Ne každé opožděné nebo chybějící daňové přiznání automaticky znamená trestní stíhání. Rozdíl mezi přestupkem a trestným činem spočívá v několika klíčových faktorech, které musí být naplněny současně. Aby se nepodání daňového přiznání trestný čin stalo realitou, musí jít o trestný čin zkrácení daně podle § 240 trestního zákoníku, nikoli pouze o administrativní pochybení. Zákon a judikatura Nejvyššího soudu (např. rozhodnutí 8 Tdo 740/2021) jasně stanoví, že samotné nepodání přiznání není trestným činem, pokud daňová povinnost ve skutečnosti nevznikla (např. daň vyšla nulová nebo daňová ztráta). Teprve když pachatel svým jednáním úmyslně zkrátí daň a způsobí škodu přesahující zákonnou hranici, vstupuje do hry trestní právo.

Hranice škody: co znamená „nikoli nepatrná“

Pro trestní odpovědnost za trestný čin zkrácení daně je zásadní výše neodvedené daně. Trestní zákoník v § 240 odst. 1 stanoví, že škoda musí být „nikoli nepatrná“. Judikatura a praxe sjednotily tuto hranici na částku nejméně 50 000 Kč. Pokud je neodvedená daň nižší, nejde o trestný čin, ale o přestupek podle daňového řádu, který se řeší pokutou a penále. Tato hranice není libovolná – vychází z obecné zásady subsidiarity trestní represe, kterou zdůraznil i Nejvyšší soud v již citovaném rozhodnutí: nepodání daňového přiznání musí mít „určitou kvalitu, intenzitu a směřovat právě k poškození rozpočtů České republiky“ tak, aby správní sankce (pokuta podle daňového řádu) byly nedostatečné. Jinými slovy, pokud daňový úřad může věc vyřešit pokutou a doměřením daně, trestní stíhání není namístě. Teprve když škoda přesáhne 50 000 Kč a pachatel jedná úmyslně, stává se nepodání přiznání potenciálně trestným činem.

Důležité je také upozornit, že se hranice 50 000 Kč vztahuje na celkovou částku zkrácené daně za jedno zdaňovací období. Pokud poplatník nepodá přiznání za více let, sčítají se jednotlivé částky, ale pouze v rámci jednoho skutku. Praxe ukazuje, že finanční úřady často nejprve využijí správní nástroje (výzva k podání přiznání, doměření daně, pokuta) a teprve pokud poplatník nereaguje nebo je zřejmý úmysl, předávají věc orgánům činným v trestním řízení.

Úmysl vs. nedbalost: klíčový rozdíl pro soud

Druhým nezbytným prvkem pro kvalifikaci jako trestný čin je zavinění. Trestný čin zkrácení daně vyžaduje úmysl – pachatel musí vědět, že nepodáním přiznání zkracuje daň, a musí to chtít (přímý úmysl) nebo být s tím alespoň srozuměn (nepřímý úmysl). Běžné zapomenutí, administrativní chyba nebo nedbalost (např. poplatník spoléhal na účetního, který selhal) jsou přestupkem, nikoli trestným činem. Rozdíl je zásadní: zatímco za přestupek hrozí pokuta do výše 15 % doměřené daně (minimálně 500 Kč), za trestný čin hrozí až 5 let vězení (při škodě nad 50 000 Kč) nebo až 8 let (při škodě nad 5 000 000 Kč).

Jak soudy posuzují úmysl? V praxi se zkoumá, zda poplatník věděl o své povinnosti podat přiznání, zda měl možnost daň zaplatit, a zda aktivně zakrýval své příjmy. Například v případě, kdy OSVČ záměrně nepodá přiznání a zároveň nevede účetnictví, aby znemožnila správci daně zjistit výši příjmů, jde o typický úmysl. Naopak pokud poplatník spolupracuje s finančním úřadem, podá přiznání po výzvě a zaplatí daň i s penále, soud obvykle neshledá úmysl. Podrobněji se problematikou jak se prokazuje zavinění zabývá samostatný článek na MojeJustice.

Zvláštní pozornost si zaslouží situace, kdy poplatník nepodá přiznání, protože ví, že by v něm musel uvést vysoké příjmy, a doufá, že na to úřad nepřijde. To je již blízko úmyslnému jednání. Jak uvádí odborný komentář na DAUČ, samotné nepodání přiznání může být součástí zamlčení reálně existující daňové povinnosti – pokud pachatel zatajil daň právě tím, že přiznání nepodal, a daňová povinnost byla zřejmá, jedná se o úmyslné zkrácení daně.

Pro úplnost dodejme, že i když nepodání přiznání není trestným činem, stále jde o přestupek, který může mít finanční dopady. Například pro OSVČ s povinnou datovou schránkou je klíčové dodržet termín pro elektronické podání – v roce 2026 je to 4. května 2026 (jak upozorňuje Kurzy.cz). Po tomto datu hrozí pokuta za opožděné podání, ale pokud poplatník prokáže, že šlo o nedbalost a daň doplatí, trestní stíhání mu nehrozí. Naopak úmyslné nepodání s cílem vyhnout se dani nad 50 000 Kč je již trestným činem, u kterého je třeba počítat i s možností promlčení trestného činu – to však nastává až po uplynutí promlčecí doby, která u zkrácení daně činí 5 až 10 let v závislosti na výši škody.

Sankce za nepodání daňového přiznání v roce 2026

Pokud jste nepodali daňové přiznání včas, nebo jste jej dokonce vůbec nepodal, čelíte hned několika typům sankcí. Ty se liší podle toho, zda jde o pozdní podání, doměření daně správcem, nebo o úmyslné zkrácení daně, které může mít i trestněprávní důsledky. Níže najdete přehled všech sankcí, které vás v roce 2026 mohou potkat, včetně konkrétních částek a podmínek.

Pokuty podle daňového řádu

Nejčastější sankcí za opožděné podání daňového přiznání je pokuta za nepodání daňového přiznání podle § 250 daňového řádu. Pokud podáte přiznání po zákonném termínu (např. po 4. květnu 2026 pro elektronické podání OSVČ), finanční úřad vám může uložit pokutu až do výše 500 000 Kč. Výše pokuty se odvíjí od délky prodlení a závažnosti porušení povinnosti. U fyzických osob, které nepodnikají, je pokuta obvykle nižší, ale u podnikatelů a právnických osob může být výrazná. Pokud podáte přiznání do 5 pracovních dnů po termínu, pokuta se zpravidla neukládá, pokud jste nebyli předtím vyzváni.

Penále a úrok z prodlení: kolik zaplatíte navíc

Kromě pokuty musíte počítat s penále z doměřené daně. Pokud správce daně zjistí, že jste daň nepodali a doměří vám ji, činí penále 20 % z doměřené částky. Pokud byste sami podali dodatečné daňové přiznání (např. v rámci následné kontroly), penále činí pouze 1 %. Dále vám vzniká úrok z prodlení ČNB – ten se počítá za každý den prodlení od původního termínu splatnosti daně. Sazba úroku je stanovena jako repo sazba České národní banky zvýšená o 8 procentních bodů. Pokud je repo sazba např. 4 %, úrok z prodlení činí 12 % ročně. Tento úrok se počítá z dlužné částky až do jejího uhrazení.

Trestní sazby: od podmínky po vězení

Pokud nepodání daňového přiznání dosáhne intenzity trestného činu, přicházejí na řadu trestní sazby. Podle § 240 trestního zákoníku (zkrácení daně) hrozí:

• Základní sazba: Pokud způsobíte škodu ve výši alespoň 100 000 Kč, hrozí trest odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo zákaz činnosti.
• Vyšší škoda: Při škodě nad 1 000 000 Kč (značný rozsah) hrozí trest odnětí svobody na 2 až 8 let.
• Velký rozsah: Při škodě nad 5 000 000 Kč (velký rozsah) hrozí trest odnětí svobody na 5 až 10 let.

V praxi se u prvního prohřešku a nižší škody často ukládá podmíněný trest. Pokud však škoda přesahuje 1 milion Kč nebo jde o opakované jednání, reálně hrozí nepodmíněný trest. Pachatelem může být i daňový poradce, který úmyslně zkreslil daňové přiznání klienta, jak uvádí BusinessInfo.

Pokud jste již byli odsouzeni za nepodání daňového přiznání trestný čin, je důležité vědět, jak zaplatit pokutu za trestný čin včetně všech souvisejících poplatků. V případě pochybností o vaší situaci se vždy obraťte na advokáta specializujícího se na daňové právo. Pamatujte, že včasné podání přiznání, i když je chybné, je vždy lepší než nepodání – můžete ho později opravit dodatečným přiznáním s nižším penále.

Lhůty pro podání daňového přiznání v roce 2026

Znalost přesných termínů daňového přiznání 2026 je prvním krokem k tomu, abyste se vyhnuli riziku, že se nepodání daňového přiznání trestný čin stane vaší realitou. Český daňový řád stanovuje několik klíčových dat, která se liší podle způsobu podání a toho, zda využíváte služeb daňového poradce. Níže uvádíme přehled všech zásadních termínů pro zdaňovací období roku 2025 (podávané v roce 2026).

Základní termíny: papírově, elektronicky, s poradcem

Pro rok 2026 platí následující lhůty pro podání daňového přiznání:

• Papírové podání: 1. dubna 2026 – Tento termín je závazný pro všechny, kteří podávají přiznání v klasické listinné podobě. Pokud nestíháte, je možné požádat o prodloužení lhůty, ale standardně platí toto datum.
• Elektronické podání: 1. května 2026 – Pro podání přes datovou schránku, portál MOJE daně nebo s uznávaným elektronickým podpisem máte o měsíc déle. Tato výhoda je automatická – nemusíte o ni žádat. Finanční správa tím motivuje k digitalizaci.
• Podání s daňovým poradcem: 1. července 2026 – Pokud máte plnou moc od daňového poradce, posouvá se termín až na začátek července. Důležité je, že poradce musí být zapsán v oficiálním seznamu Komory daňových poradců a plná moc musí být podána na finanční úřad ještě před původním termínem (tedy do 1. dubna nebo 1. května).

Co dělat, když jste termín zmeškali

Pokud jste zmeškali některý z výše uvedených termínů, nejedná se automaticky o trestný čin. Jak uvádí Hospodářské noviny, trestní zákoník nezná skutkovou podstatu „nepodání daňového přiznání“ jako samostatný trestný čin. Až úmyslné zkrácení daně ve větším rozsahu (např. zatajení příjmů) může být kvalifikováno podle § 240 trestního zákoníku jako zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Pokud jste termín zmeškali z nedbalosti nebo z důvodu nemoci, máte možnost situaci napravit.

Vaše kroky při zmeškání termínu:

1. Podat přiznání co nejdříve – Každý den prodlení zvyšuje úrok z prodlení (aktuálně 14 % ročně). Čím dříve přiznání podáte, tím nižší budou sankce.
2. Požádat o prominutí úroku z prodlení – Pokud je zmeškání oprávněné (např. hospitalizace, živelní pohroma), můžete požádat správce daně o prominutí úroku. Finanční úřad má v tomto směru určitou diskreční pravomoc.
3. Podat dodatečné daňové přiznání – Pokud jste již podali přiznání, ale zjistili jste, že jste v něm uvedli nesprávné údaje (např. jste zapomněli na nějaký příjem), můžete podat dodatečné daňové přiznání. Tento institut slouží k opravě chyb a je třeba ho podat nejpozději do konce lhůty pro stanovení daně (obvykle 3 roky od původního termínu). Dodatečné přiznání je možné podat i v případě, že jste původní přiznání nepodali vůbec – v takovém případě se jedná o tzv. „následné přiznání“, které by mělo minimalizovat riziko doměření daně a sankcí.

Profesionální rada: Pokud jste zmeškali termín o více než 5 pracovních dnů, doporučuji ihned kontaktovat daňového poradce. Ten vám pomůže nejen s podáním, ale také s argumentací pro finanční úřad, proč ke zpoždění došlo. V některých případech lze dosáhnout snížení pokuty až na minimum, pokud prokážete, že jste jednali s péčí řádného hospodáře.

Nezapomeňte, že i když podáte přiznání po termínu, nepodání daňového přiznání trestný čin se stává až ve chvíli, kdy je prokázán úmysl zkrátit daň a škoda přesahuje určitou hranici (např. 50 000 Kč pro menší rozsah, 500 000 Kč pro větší rozsah). Pokud jste pouze opomněli termín a daň zaplatíte včetně úroků, finanční úřad obvykle situaci řeší pouze pokutou, nikoli trestním oznámením. Klíčové je jednat rychle a transparentně.

Dodatečné daňové přiznání: Jak napravit chybu

Pokud jste zjistili, že jste nepodali daňové přiznání včas nebo jste v něm uvedli nesprávné údaje, nejedná se o konečný stav. Český daňový řád vám dává možnost situaci napravit prostřednictvím dodatečného daňového přiznání. Tento krok je klíčový nejen pro uvedení vašich daňových povinností do souladu se zákonem, ale může mít zásadní vliv na to, zda se vyhnete přísnějším sankcím či dokonce trestnímu stíhání.

Je důležité si uvědomit, že samotné nepodání daňového přiznání není automaticky trestný čin, jak upozorňuje například Hospodářské noviny. Trestným činem se stává až úmyslné zkrácení daně ve větším rozsahu podle § 240 trestního zákoníku. Pokud však svou chybu aktivně napravíte podáním dodatečného přiznání, výrazně snižujete riziko, že vaše jednání bude kvalifikováno jako úmyslné a tedy trestné. Aktivní náprava je vaším nejlepším obranným mechanismem.

Kdy a jak podat dodatečné přiznání

Dodatečné daňové přiznání podáváte v situaci, kdy po uplynutí lhůty pro podání řádného daňového přiznání zjistíte, že:

• Daň měla být vyšší, než jste původně uvedli (např. jste opomněli zdanit některý příjem).
• Daňová ztráta měla být nižší, než jste vykázali.
• Jste povinni podat daňové přiznání, ale dosud jste tak neučinili (v tomto případě se jedná o nápravu situace, která by jinak mohla vést k doměření daně z moci úřední).

Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání je klíčová. Obecně platí, že jej můžete podat do konce lhůty pro stanovení daně, která činí 3 roky od konce zdaňovacího období, ve kterém vznikla povinnost daň přiznat. U daně z příjmů za rok 2025 (splatné v roce 2026) tedy máte čas přibližně do konce roku 2028. Čím dříve však chybu napravíte, tím lépe.

Jak na to krok za krokem:

1. Zjistěte výši rozdílu: Pečlivě propočítejte, o kolik se liší správná daňová povinnost od té původně uvedené (nebo od nuly, pokud jste přiznání nepodali).
2. Vyplňte formulář: Použijte stejný tiskopis jako pro řádné daňové přiznání, ale označte jej jako „Dodatečné“. Uveďte v něm původní i nově zjištěné údaje a vypočítejte rozdíl.
3. Připojte vysvětlení: K přiznání přiložte stručné, ale pravdivé odůvodnění, proč k chybě došlo. Upřímnost je zde na místě.
4. Podání a úhrada: Podat jej můžete elektronicky (datovou schránkou, EPO) nebo osobně na podatelně finančního úřadu. Spolu s podáním ihned uhraďte rozdíl daně a související penále.

Profesionální tip: Pokud si nejste jisti správným postupem, konzultujte opravu daňového přiznání s daňovým poradcem. Chyba v dodatečném přiznání by vás mohla stát více času i peněz.

Výhody dobrovolné nápravy: nižší penále

Největší motivací pro aktivní nápravu je výrazně snížené penále. Pokud počkáte, až chybu odhalí správce daně při kontrole, penále činí 20 % z doměřené částky. Pokud však přijdete sami a podáte dodatečné daňové přiznání, penále se snižuje na pouhé 1 % z rozdílu daně. To je dramatický rozdíl – u částky 100 000 Kč to znamená úsporu 19 000 Kč.

Podmínkou pro uplatnění sníženého penále ve výši 1 % je, že dodatečné daňové přiznání podáte dříve, než vám správce daně oznámí zahájení daňové kontroly nebo než vás k podání vyzve. Jakmile kontrola začne, výhoda propadá.

Kromě finanční úspory je zde i zásadní právní benefit. Dobrovolné podání dodatečného přiznání a úhrada daně prokazuje vaši snahu o nápravu, což může být klíčové pro posouzení, zda se jedná o úmyslné zkrácení daně. Pokud jste jednali z nedbalosti a chybu aktivně napravili, je velmi nepravděpodobné, že by vaše jednání bylo kvalifikováno jako nepodání daňového přiznání trestný čin. Orgány činné v trestním řízení (policie, státní zastupitelství) v takových případech zpravidla věc odloží, protože není naplněna subjektivní stránka trestného činu – tedy úmysl.

Nezapomeňte, že klíčem je rychlost. Jakmile zjistíte pochybení, neotálejte. Každý den prodlení zvyšuje riziko, že na chybu přijde finanční úřad dříve, než ji napravíte vy. V takovém případě přicházíte o výhodu sníženého penále a vystavujete se riziku přísnějšího postihu.

Příklady z praxe a judikatura

Teorie je jedna věc, ale skutečný obraz o tom, jak soudy posuzují nepodání daňového přiznání trestný čin, nám dávají až konkrétní rozhodnutí. V české justiční praxi vzniklo několik klíčových precedentů, které jasně oddělují úmyslné krácení daně od nedbalostního opomenutí. Níže uvádíme anonymizované příklady z judikatury, na kterých je patrný rozdíl mezi přísným trestem a mírnou pokutou.

Kdy soud rozhodl o trestném činu

Nejvyšší soud se opakovaně zabýval otázkou, kdy pouhé nepodání daňového přiznání naplňuje skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně podle § 240 trestního zákoníku. Za zásadní precedent lze považovat rozhodnutí sp. zn. 8 Tdo 740/2021, kde soud zdůraznil, že samotné nepodání přiznání není automaticky trestným činem, ale musí mít určitou kvalitu a intenzitu.

Příklad 1: Úmyslné zatajení příjmů u OSVČ
Podnikatel (OSVČ) po dobu tří let nepodával daňová přiznání, ačkoli jeho tržby přesahovaly 2 miliony Kč ročně. Věděl o své povinnosti, ale záměrně se vyhýbal kontaktu se správcem daně. Nepřijímal výzvy, nereagoval na upomínky a změnil sídlo bez nahlášení. Soud kvalifikoval jeho jednání jako trestný čin zkrácení daně s odůvodněním, že šlo o aktivní obstrukci, která vedla k tomu, že daň nebyla vyměřena vůbec. Výše škody přesáhla 500 000 Kč, což je hranice pro tzv. „kvalifikovanou skutkovou podstatu“.

„Nepodání daňového přiznání je v dané věci postihováno sankcemi podle daňového řádu, proto je třeba skutečně posuzovat, zda nepodání daňového přiznání mělo určitou kvalitu, intenzitu a směřovalo právě k poškození rozpočtů České republiky, přičemž sankce podle daňového řádu by se ukazovaly jako nedostatečné.“
– Usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 8 Tdo 740/2021

V tomto případě nebyla naplněna zásada subsidiarity trestní represe, protože obviněný svým jednáním zcela zablokoval možnost správce daně daň vyměřit. Soud přihlédl i k tomu, že obviněný později tvrdil, že „nepodal přiznání proto, že by neodpovídalo skutečnosti“, což bylo vyhodnoceno jako účelová výmluva. Podle daného judikátu se jednalo o jednání, které jednoznačně směřovalo k poškození státního rozpočtu.

Případy, které skončily jen pokutou

Na opačném pólu stojí situace, kdy soud nebo správní orgán rozhodl, že nepodání přiznání bylo nedbalostní a nevyžaduje trestněprávní postih. Rozhodující je, zda daňová povinnost skutečně vznikla, a zda poplatník aktivně nespolupracoval.

Příklad 2: Nedbalostní opomenutí u zaměstnance s vedlejšími příjmy
Zaměstnanec měl kromě hlavního příjmu i drobné příjmy z pronájmu nemovitosti (cca 80 000 Kč ročně). Kvůli pracovnímu vytížení a neznalosti daňových povinností nepodal přiznání za dva roky. Když ho správce daně vyzval, ihned reagoval, doložil všechny podklady a daň včetně penále uhradil. Soud konstatoval, že šlo o opomenutí bez úmyslu krátit daň. Výše škody byla nízká a poplatník aktivně spolupracoval. Případ skončil pouze pokutou podle daňového řádu ve výši 10 000 Kč. Jak vyplývá z analýzy odborníků z DAUČ, samotné nepodání daňového přiznání ještě nemusí být zkrácením daně, pokud ve skutečnosti nevznikla daňová povinnost nebo byla daň nulová.

„Obviněný uznal, že v jakési lhostejnosti k zákonné povinnosti podat daňové přiznání jednal, když je nepodal, avšak výhradně z důvodu, že mu bylo zřejmé, že nebude odpovídat skutečnosti. Konstatoval však, že nadále spolupracoval se správcem daně při vyměření daně, a stanovenou daň, i když byla nepřiměřeně vysoká, nerozporoval.“
– Skutkové zjištění v řízení vedeném podle § 8 Tdo 740/2021

Příklad 3: Daňová ztráta v důsledku nepodání přiznání
Společnost s ručením omezeným v prvním roce podnikání vykázala výraznou daňovou ztrátu (více než 1 milion Kč). Statutární orgán nepodal přiznání v domnění, že ztráta je pro správce daně „nezajímavá“. Ve skutečnosti však vznikla povinnost přiznání podat i v případě ztráty. Správce daně vyměřil daň na základě pomůcek ve výši 0 Kč. Soud rozhodl, že nešlo o trestný čin, protože nedošlo k žádnému zkrácení daně – daňová povinnost neexistovala. Společnost dostala pouze pokutu za opožděné podání. Tento příklad ilustruje klíčový princip: pokud nepodání přiznání nevede k tomu, že stát přijde o daň, trestní odpovědnost obvykle nenastává.

V praxi je proto zásadní, jakou intenzitu a kvalitu nepodání přiznání má. Pokud jde o ojedinělé opomenutí s okamžitou nápravou, soudy zpravidla uplatňují zásadu subsidiarity trestní represe – trestní právo je až poslední možnost („ultima ratio“). Naopak systematické a úmyslné obcházení daňových povinností směřuje k trestnímu stíhání. Doporučujeme vždy konzultovat konkrétní situaci s advokátem specializujícím se na daňové právo, který vám pomůže posoudit, zda je třeba podat dodatečné přiznání, nebo zda hrozí trestní oznámení. Podrobnosti o možnostech nahlížení do soudních spisů mohou být užitečné při ověřování konkrétní judikatury.

Z výzkumu Kurzy.cz vyplývá, že v roce 2026 bude termín pro elektronické podání přiznání 4. května, což je klíčový milník, jehož zmeškání může mít právě tyto důsledky. V každém případě doporučujeme jednat proaktivně – čím dříve pochybení napravíte, tím menší riziko trestního stíhání vám hrozí.

Změny v legislativě pro rok 2026

Pro poplatníky, kteří sledují legislativní změny 2026, je klíčové pochopit, zda dochází k zásadnímu posunu v kvalifikaci nepodání daňového přiznání trestný čin. Na základě aktuálního legislativního vývoje a dostupných informací z Poslanecké sněmovny lze konstatovat, že pro rok 2026 nepřichází žádná revoluční novela, která by měnila samotnou podstatu daňové povinnosti nebo hranice trestní odpovědnosti. Místo dramatických změn se zákonodárce soustředí na zpřesňování stávajících mechanismů a posilování nástrojů správce daně.

Novely daňového řádu a trestního zákoníku

Připravovaná novela daňového řádu 2026 se primárně zaměřuje na digitalizaci a zefektivnění komunikace mezi správcem daně a poplatníkem. Očekává se rozšíření povinnosti elektronického podání pro další skupiny poplatníků, což může mít vliv na včasnost podání, nikoli však na samotnou hmotněprávní úpravu sankcí. Co se týče trestního zákoníku, žádná rozsáhlá novela, která by měnila skutkovou podstatu trestného činu zkrácení daně podle § 240, není v aktuálním legislativním plánu pro rok 2026 zahrnuta. Kontinuita pravidel je tedy zachována.

Z judikaturního hlediska je však zásadní výklad, který poskytl Nejvyšší soud v usnesení 8 Tdo 740/2021. Toto rozhodnutí zdůrazňuje, že pro posouzení, zda se jedná o trestný čin, je nutné zkoumat „kvalitu, intenzitu a směřování“ jednání. Pokud poplatník sice nepodal přiznání, ale aktivně spolupracoval se správcem daně při vyměření daně a daň nerozporoval, může být takové jednání posouzeno pouze jako přestupek, nikoli trestný čin. Tento princip subsidiarity trestní represe je pro praxi naprosto klíčový a v roce 2026 bude i nadále určujícím vodítkem pro orgány činné v trestním řízení.

Co se mění pro poplatníky

Pro běžného poplatníka se v roce 2026 nemění samotná povinnost podat daňové přiznání ani výše sankcí za jeho nepodání. Změny v daňových povinnostech se dotknou především formy komunikace a lhůt spojených s elektronickým podáním. Pokud jde o trestní odpovědnost, i nadále platí, že nepodání daňového přiznání se může stát trestným činem až při překročení hranice škody ve výši nejméně 100 000 Kč, a to pouze v případě úmyslného jednání. Jak uvádí BusinessInfo.cz ve výkladu k daňovým trestným činům, pachatelem může být kdokoli, včetně daňového poradce, pokud úmyslně zkreslí výši daňové povinnosti svého klienta.

Závěrem lze shrnout, že rok 2026 nepřináší zásadní průlom v legislativě týkající se nepodání daňového přiznání. Zákonodárce spíše konsoliduje stávající pravidla a posiluje digitální nástroje. Pro poplatníky to znamená jediné: povinnosti zůstávají stejné, ale důraz na včasné a správné podání, ideálně v elektronické formě, bude i nadále růst. Pokud si nejste jisti svou situací, vždy je na místě konzultace s odborníkem, protože jak ukazuje judikatura, každý případ je posuzován individuálně s ohledem na jeho specifika.

Jak se vyhnout problémům s daňovým přiznáním

Nejlepší strategií, jak se vyhnout daňovým problémům, je prevence. Jak ukazuje analýza Hospodářských novin, český trestní zákoník sice nezná trestný čin „nepodání daňového přiznání“, ale úmyslné zkrácení daně podle § 240 může vést až k nepodmíněnému trestu odnětí svobody. Klíčové je pochopit, že nepodání daňového přiznání trestný čin být může, pokud je spojeno s úmyslem zkrátit daň ve větším rozsahu. Prevence je přitom nesrovnatelně levnější než řešení následků – ať už finančních sankcí, nebo trestního stíhání.

Prevence: termíny, evidence, konzultace

Základem prevence daňové problémy je systematický přístup po celý rok, nikoliv jen v týdnech před podáním přiznání. Jako daňový poradce s dlouholetou praxí doporučuji následující konkrétní opatření, která vám pomohou jak se vyhnout sankcím i trestnímu postihu:

• Nastavte si digitální připomínky – Využijte Google Kalendář, Outlook nebo specializované účetní aplikace, které vás upozorní na klíčové termíny (řádné přiznání, dodatečné přiznání, odvolání). Zmeškání lhůty o jediný den může znamenat pokutu až 0,05 % stanovené daně za každý den prodlení.
• Veďte průběžnou evidenci příjmů a výdajů – Neodkládejte účetnictví na poslední čtvrtletí. Průběžná evidence minimalizuje riziko chyb a opomenutí, která by mohla být kvalifikována jako zkrácení daně. U živnostníků doporučuji denní záznamy v aplikaci, u firem měsíční uzávěrky.
• Archivujte všechny doklady minimálně 10 let – Finanční úřad může zahájit daňovou kontrolu i zpětně. Chybějící doklady při kontrole zvyšují podezření na úmyslné zkrácení daně.
• Konzultujte sporné situace před podáním přiznání – Pokud si nejste jisti správným zařazením příjmu, uplatněním slevy nebo výkladem zákona, obraťte se na odborníka dříve, než přiznání podáte. Dodatečné přiznání je sice možné, ale přitahuje pozornost správce daně.

Kdy vyhledat daňového poradce nebo advokáta

Mnoho daňových poplatníků podceňuje okamžik, kdy je profesionální pomoc nezbytná. Daňový poradce není luxus, ale investice, která se mnohonásobně vrátí – a to nejen na odvedené dani, ale především na klidu a právní jistotě. Odbornou pomoc rozhodně vyhledejte v těchto situacích:

• Při podezření na pochybení z minulých let – Pokud zjistíte, že jste v předchozích zdaňovacích obdobích nepodali přiznání nebo uvedli nesprávné údaje, neprodleně kontaktujte daňového poradce. Ten posoudí, zda je možné podat dodatečné daňové přiznání, a navrhne postup, který minimalizuje riziko trestního stíhání.
• Při zahájení daňové kontroly – Jakmile obdržíte oznámení o daňové kontrole, přizvěte advokáta specializovaného na daňové právo. Vaše práva a povinnosti v tomto řízení jsou specifické – například práva a povinnosti zaměstnavatele při kontrole sociálního zabezpečení se liší od práv při kontrole finančního úřadu.
• Při překročení hranice 50 000 Kč na doměřené dani – Jak vyplývá z judikatury Nejvyššího soudu (R 53/1974), úmyslné nepodání přiznání s cílem zkrátit daň nad tuto hranici může být kvalifikováno jako trestný čin. V takovém případě je advokát nezbytný – a to nejlépe ještě před tím, než věc oznámí správce daně policii.

Rada odborníka: Pokud máte byť jen drobné pochybnosti o správnosti svého daňového přiznání, konzultace s daňovým poradcem vás vyjde na jednotky tisíc korun. Naproti tomu pokuta za pozdní podání může dosáhnout až 300 000 Kč a v případě trestního stíhání jsou náklady na obhajobu i případný trest nesrovnatelně vyšší. Prevence je vždy levnější než řešení následků – to platí v daňovém právu dvojnásob.

Závěr: Nepodání daňového přiznání nemusí být katastrofa

Procházeli jsme společně složitým tereňem daňového práva a trestní odpovědnosti. Na závěr je důležité si odnést jasný a uklidňující vzkaz: nepodání daňového přiznání samo o sobě není automaticky trestným činem. Český trestní zákoník totiž skutkovou podstatu „nepodání daňového přiznání“ vůbec nezná. To, co může být v krajním případě trestné, je až následné úmyslné zkrácení daně podle § 240 trestního zákoníku, a to pouze při splnění přísných podmínek, zejména výše škody přesahující 100 000 Kč a prokázaného úmyslu.

Jak vyplývá z judikatury, samotné nepodání priznání ještě nemusí být zkrácením daně. Pokud například daňová povinnost ve skutečnosti nevznikla (daň vyšla nulová nebo daňová ztráta), trestní odpovědnost zpravidla odpadá. Naopak, pokud se prokáže, že jste nepodáním priznání zatajili reálně existující daňovou povinnost a dosáhli jste tím zkrácení daně v úmyslu, situace se dramaticky mění.

Preventivní opatření a shrnutí sankcí

Nejlepším nepodání daňového přiznání řešení je samozřejmé prevenci. Stanovte si připomínky na klíčové termíny – pro elektronické podání v roce 2026 je to 4. květen 2026 (pro OSVČ s datovou schránkou) a pro podání s pomocí daňového poradce 1. červenec 2026. Jak upozornila daňová poradkyně Jana Melicharová, termín pro podání je zároveň i termínem pro úhradu daně a platba se považuje za provedenou až dnem připsání na účet finančního úřadu, nikoli dnem odeslání příkazu.

Pro přehlednost uvadíme shrnutí sankcí spojených s nepodaním daňového přiznání:

Závěrem si dovolíme výzvu: neodkládejte řešení na poslední chvíli. Pokud si nejste jisti svou situací, nebo jste již termín promeškali, obraťte se na certifikovaného daňového poradce nebo advokáta specializujícího se na daňové právo. Včasná konzultace vám může ušetřit nejen peníze, ale i zbytečný stres. Pamatujte, že nepodání daňového přiznání trestný čin není, pokud nejde o úmyslné a kvalifikované zkrácení daně – ale i tak se vyplatí jednat proaktivně a v souladu se zákonem. Prevence a včasná náprava jsou vždy tím nejlepším řešením.

Tento článek byl plně aktualizován dne 14. 5. 2026 s novými informacemi a aktuálními daty pro rok 2026.