„Moje krásko, jsi zpět: Izraelské vojačky se setkaly s rodinami“
Když se spojí radost a dojetí,vznikne nezapomenutelný okamžik. A právě takový okamžik zažila devatenáctiletá Liri Albag, když se po dlouhých měsících nešťastného odloučení setkala s rodiči. Představte si ten pocit – jako když vám konečně přinesou horký čaj po mrazivém dni!
Obsah článku
Konečně doma
Liri, která byla jednou z prvních osob unesených během útoku hamásu na Izrael 7.října 2023, se vrátila zpět do náruče svých rodičů. Po více než patnácti měsících separace bylo tohle setkání plné štěstí a slz radosti. „Jsi hrdinka, má krásko. Teď jsi doma,“ vzlykala její matka, když se tři členové rodiny smáli a objímali.
Toto dojemné shledání zaznamenala izraelská armáda, a bylo to vůbec poprvé, co se tato rodina po tak dlouhé době viděla. Všechny ty měsíce strachu – teď už jsou minulostí!
První fáze mírového plánu
Liri a další tři vojačky se vrátily do Izraele jako součást prvního kroku v rámci příměří s hamásem. Dvacet let vězněných Palestinců bylo uvolněno výměnou za jejich svobodu. Rodina Liri vypověděla: „po 477 dlouhých a nesnesitelných dnech plných nervozity cítíme úlevu a radost.“
Na náměstí pro rukojmí v Tel Avivu se sešli lidé, kteří sledovali přenos ze shromáždění v Gaze na velké obrazovce. Představte si tu atmosféru – lidé se spojili v obavě, ale také s nadějí a očekáváním.
Radost a očekávání
Když se obě ženy objevily, nastalo vřelé přijetí. Společně s maskovanými muži z brigád al-Qassam se odehrál symbolický akt předání ve veřejném prostoru v Gaze. „Slyšeli jste je, jak se smějí? Jsou naprosto úžasné!“ komentovala jedna z žen shromážděných v tel Avivu.
Naopak v Gaze to někteří vnímali jako vítězství Hamásu.Jak zamyslet nad pozitivy a negativy v takových okamžicích, že? I v tragédii se tvoří složité emocí, které nás zanechávají zmatené.
Zdraví a péče
Po přenosu byly ženy převezeny s pomocí Červeného kříže do nemocnice. Dr.Lena Koren Feldman, ředitelka Beilinsonovy nemocnice, uvedla, že propuštěné rukojmí jsou ve stabilním stavu, i když budou potřebovat důkladné zdravotní i emocionální vyšetření.
Tyto vojačky byly vzaty jako rukojmí z vojenské základny Nahal Oz, která leží kousek od hranice s Gazou.Měly na starosti sledování živých záznamů a načasování podezřelých aktivit v oblasti. Ačkoliv byly neozbrojené, měly na sobě odvahu.
A co ti ostatní?
Zatímco čtyři vojačky se vrátily domů, jedna z nich, Agam Berger, zůstává stále v Gaze. Její rodina vyjádřila radost nad návratem ostatních, ale zároveň vznesla naději na Agaminu rychlou renesanci.
„Když se setkáme, bude to jako mít své sestry u sebe. Ale každá si potřebuje dát čas na uzdravení,“ sdělila jedna z vojákyň, která s nimi sloužila, ale nebyla tam, když útok proběhl. Zatímco rodiny rády vítají své blízké, nezapomínají na ty, kteří se nevrátí.
Smíření s realitou
Dnešní den byl pro všechny plný emocí. Elad Levy, jehož neteř Roni sloužila s osvobozenými ženami a bohužel v útoku zemřela, se podělil o své pocity. „S radostí vítáme návrat Kariny, Danielly, Liri a Naamy. Ale v srdci máme prázdnotu pro Roni, která už se nikdy nevrátí domů,“ posteskl si.
Izrael také očekával, že v rámci výměny přijde na řadu civilní rukojmí arbel Yehud, ale prozatím je Hamas zatím neuvolnil. Jak jednoduché je plánovat budoucnost,když je realita tak krutá!
Na závěr
Život jde dál a někdy si klademe otázku,jak se dá žít s odvahu tváří v tvář takovým tragédiím. Možná je to otázka času, kdy se brzy začnou unášet nové příběhy o naději a uzdravení. Jak říkáme u nás – když jedna kapitola končí, další začíná. I tohle všechno se dopíše do historie, a my budeme nadále sledovat, jak se píše příběh života každý den.
