Ústavní soud ve svém nálezu z 25. března rozhodoval o oprávněnosti žádosti o přiznání bezplatné obhajoby. Stěžovatel nejprve neuspěl u Okresního soudu v Domažlicích a posléze ani u Krajského soudu v Plzni.
Okresní soud v Domažlicích svůj postup odůvodnil tím, že předmětné přílohy žádosti „nebylo možné otevřít a vytisknout, protože jsou ve formátu, který systém soudu nepodporuje”. Úřední záznam domažlického soudu obsahoval rovněž „snímek obrazovky zachycující dialogové okno s hlášením počítačového programu Adobe Acrobat Reader DC, které uživatele informuje o tom, že ke správnému zobrazení otevíraného souboru je vyžadováno stažení doplňkového balíčku písem, což lze učinit klepnutím na tlačítko OK v dialogovém okně”. Ze záznamu o ověření elektronického podání přitom dále vyplynulo, že všechny soubory obsažené v datové zprávě vyhovovaly technickým parametrům (velikost, formát a absence škodlivého kódu).
„Odtud je zřejmé, že stěžovatel ve skutečnosti dodržel technické požadavky kladené na přílohy k datové zprávě, včetně formátu (PDF), a že překážka ve skutečnosti spočívala nikoliv nepodporovaném formátu souborů tvořících přílohy, nýbrž v nedostačujícím programovém vybavení soudu,” konstatoval senát Ústavního souduse soudcem zpravodajem Tomášem Lichovníkem.
Takovou překážku bylo podle Ústavního soudu možné překlenout buď instalací nabízeného doplňku oprávněným pracovníkem soudu (správcem počítačové sítě), anebo bylo možné tuto skutečnost sdělit stěžovateli a dát mu možnost své elektronické podání dodatečně doplnit, kupříkladu v listinné formě.
Okresní soud však nic z toho neučinil a stížnost stěžovatele poslal společně jen s částí příloh, které se mu podařilo zpracovat, krajskému souduk rozhodnutí o stížnosti. Přitom dříve v odpovědi na výslovnou žádost stěžovatele, jenž požadoval sdělit, proč krajskému soudu nebyly odeslány předmětné přílohy k žádosti, okresní soud bez dalšího uvedl, že spis byl spolu se stížností i připojenými přílohami předložen krajskému soudu k rozhodnutí.
„Krajský soud tedy posléze rozhodl,aniž se seznámil či mohl seznámit se všemi okolnostmi, na něž stěžovatel ve své stížnosti poukazoval. V důsledku toho ovšem bylo řízení o stížnosti zatíženo vadou, jež reálně mohla mít vliv na jeho výsledek,” uvedl v nálezu senát Ústavního soudu.
Uvedené pochybení okresního soudu tak zasáhlo do práva stěžovatele na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny. Za této situace je ovšem předčasný přezkum napadeného usnesení okresního soudu, neboť rozhodující je výsledek řízení jako celku. K tomu může dojít teprve po konečném a bezvadném rozhodnutí stížnostního soudu.
(red)
