Ústavní soud: Dovolání je přípustné i ve sporech o nároky ze spotřebitelských smluv, kterých se za poškozené domáhá zástupce

Ústavní soud v svém nálezu z 31. března rozhodoval ve sporu o přípustnost dovolání ve spotřebitelských sporech, jejichž předmětem jsou nároky na náhradu škody za zpoždění letu dle nařízení č. 261/2004. V těchto případech jde o vztahy ze spotřebitelských smluv, a to i v případě jsou-li postoupeny na další subjekt. Dovolání podle § 237 občanského soudního řádu v nich proto je přípustné. Jsou-li přesto účastníci poučeni o nepřípustnosti dovolání, dochází tím k porušení jejich práva na spravedlivý proces dle čl. 36 odst. 1 Listiny.

Stěžovatelka se domáhala náhrady za zpožděný let a namítala, že obecné soudy se odchýlily od judikatury Soudního dvora Evropské unie, podle níž se lze zprostit povinnosti nahradit škodu, je-li prokázána příčinná souvislost mezi letovou nepravidelností a mimořádnou událostí a došlo-li k přijetí veškerých možných opatřenís cílem čelit mimořádné okolnosti a jejím následkům. Obecné soudy se však těmito aspekty nezabývaly vůbec či nedostatečně.

Ústavní soud dospěl k závěru, že stěžovatelka v projednávané věci striktně vzato nevyčerpala všechny prostředky k ochraně práva. V její věci nebylo dovolání nepřípustné podle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu. Stěžovatelka však nebyla o možnosti podat dovolání ze strany městského soudu poučena.

Ústavní soud již v minulosti vyložil, že nárok na podání dovolání či jiného mimořádného opravného prostředku z ústavního pořádku dovozovat nelze. Záleží tak především na uvážení zákonodárce, jak vymezí podmínky přípustnosti jednotlivých mimořádných opravných prostředků, včetně otázky, jaká rozhodnutí mají být, s ohledem na účel toho kterého opravného prostředku,z přezkumu vyloučena. Pakliže však právní řád možnost opravného prostředku připouští, nemůže se rozhodování o nich ocitnout mimo ústavní rámec ochrany základních práv jednotlivce.

Ze stejných principů vychází také judikatura Evropského soudu pro lidský práva (ESLP). Právo na opravný prostředek v Úmluvě není zaručeno. V čl. 2 Protokolu č. 7 je zakotveno pouze právo na odvolání v některých trestních věcech.

Dle § 238 odst. 1 písm. c) občanského soudního řádu není dovolání podle § 237 tohoto zákona přípustné proti rozsudkům a usnesením vydaným v řízeních, jejichž předmětem bylo v době vydání rozhodnutí obsahujícího napadený výrok peněžité plnění nepřevyšující 50 000 Kč, včetně řízení o výkon rozhodnutí a exekučního řízení, ledaže jde o vztahy ze spotřebitelských smluv a o pracovněprávní vztahy.

„Nejasnost, zda jde v tomto případě stále o vztah ze spotřebitelské smlouvy, je třeba vyřešit ve prospěch účastníků tak, aby jim pokud možno byl umožněn přístup k dovolacímu soudu, jak již bylo uvedeno. Nároky stěžovatelky se stále odvíjí spotřebitelské smlouvy mezi vedlejší účastnicí a právními předchůdci stěžovatelky, a v tomto smyslu tedy v řízení před obecnými soudy šlo o vztah ze spotřebitelské smlouvy,” uvedl v nálezu senát Ústavního soudu se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou.

(red)