V Poslanecké sněmovně se bude v následujících týdnech znovu diskutovat novelizace exekučního řádu. Jedním z témat má být i teritorialita, tedy přidělování případů soudním exekutorům dle územního principu, a nikoliv dle přání věřitele. Nejde přitom o nic nového, teritorialita se diskutuje již několik let. Zatím se však nikdy k její implementaci nepřistoupilo. Má totiž řadu odpůrců.
„Praxe exekucí a vymáhání pohledávek se zastropováním cestovních nákladů, zvyšováním nezabavitelných částek oproti excesům v minulosti výrazně zlepšila. V uplynulých deseti letech došlo k celé řadě významných změn, jejichž společným jmenovatelem je ochrana dlužníka,“ říká Jan Plaček z Vysoké školy ekonomické v Praze, který se tématu vymáhání pohledávek v českém tržním prostředí dlouhodobě věnuje.
S tím souhlasí i soudce Nejvyššího Správního soudu Karel Šimka: „V průběhu několika posledních let se výrazně zlepšila pozice dlužníků, což je samozřejmě v mnoha ohledech správné. Nesmí se tak ale dít na znatelný úkor druhé strany, tedy věřitelů.“
Velký vliv na kultivaci prostředí měla zejména volná podnikatelská soutěž mezi exekutory. „Věřitel si dnes soudního exekutora volně určuje podle předchozích zkušeností, efektivity vymáhání, kvality poskytovaných služeb. Zavedení teritoriality toto právo oprávněného vylučuje, tím by došlo k zániku soutěže mezi exekutory, kteří by ztratili jakoukoli motivaci k efektivnějšímu vymáhání,“ uvádí Martin Maisner z představenstva České advokátní komory.
Většina velkých věřitelů se shoduje, že oproti dřívějšku výrazně snížila počty spolupracujících exekutorů či je vyměnila za jiné, ať už jde o rozdíly ve výši vymáhání, komunikaci a transparentnost provádění exekucí. „Mnozí exekutoři nemají vykonavatele, rezignují na opakované lustrace majetku, neposkytují dálkový přístup k ověření vyplácení peněz a k ověření, zda nedochází k průtahům. Často po předání věci k jinému exekutorovi dochází k jejímu vymožení, přestože to dříve po léta „nebylo možné,“ říká Karel Goláň z Bohemia Faktoring, jednoho z nejvýznamnějších věřitelů v ČR.
V podobném duchu hovoří i Marek Ambrož z České spořitelny: „Exekutoři působí v našem státě již dvacet let. Za tu dobu si řada oprávněných vyzkoušela spolupráci s více exekutory a pro další spolupráci si vybrala toho nejúspěšnějšího, toho, se kterým se mu nejlépe komunikuje a jedná. Vybrali si je proto, protože byli spokojeni s jejich prací. Úspěšní exekutoři byli schopni jim poskytnout požadovaný servis ve formě bezproblémové komunikace, poskytování reportů o kauzách či možnost dálkového náhledu na probíhající kauzu. S teritorialitou bychom byli nuceni spolupracovat i s těmi exekutory, se kterými jsme dříve rozvázali spolupráci, jelikož jsme nebyli spokojeni s výsledky jejich práce.“
Princip teritoriality byl před časem zaveden v sousedním Slovensku. Právě slovenská teritorialita exekutorů slouží některým odborníkům jako vzor pro úpravu českého exekučního řádu.
„Tomu, že si věřitelé stěžují, plně rozumím, a chápu také jejich argumenty, jak by chystaná novela exekučního řádu a s ní třeba i tolik diskutovaná teritorialita významně snížila efektivitu vymáhání. Osobně si myslím, že to může vést až k tomu, že lidé přestanou splácet své závazky, protože se již nebudou obávat případné exekuce. To by mělo dopad na každého z nás. Je nutné si uvědomit, že věřiteli nejsou jen velké instituce jako například banky či pojišťovny, ale jsou jimi i maminky, kterým partneři neplatí výživné na jejich děti, nebo třeba i majitelé domů či bytů, kterým dlouhodobě neplatí jejich nájemníci, “ doplňuje soudce Karel Šimka.
(red)
