Tak, kdo je tady exekutor?

Právní služby nabízí dnes na internetu kdekdo. Nejrůznější servery se jmény typu –www.budemevasepravahajitlevneabezpecne.cz – se nejčastěji pokoušejí suplovat práci advokátů či exekutorů a profesní právnické komory i ministerstvo spravedlnosti se jim snaží přistřihnout křídla. Aktuální rozsudek Nejvyššího správního soudu (9 As 421/2018), ve kterém ministerstvo spravedlnosti utrpělo „remízu“ se společností Ereceivables management, však ukazuje, že to není úplně snadné.  

Zmíněná společnost provozovala v roce 2016 portál www.exekuceonline.cz (dnes je situace trochu jiná a každý návštěvník je automaticky přesměrovaný na server www.epohledavky.cz), který mimo jiné sliboval „podání exekuce za 30 vteřin“, používal formulář s názvem „zahájit exekuci“ a při popisování své činnosti se nevyhýbal slovům jako „výkon rozhodnutí“, „exekuce“ či „exekuční činnost“. Na tuto praxi si stěžovala Exekutorská komora a ministr spravedlnosti v červenci 2016 rozhodl, že portál je způsobilý „vyvolat či přivodit nebezpečí záměny“ s konáním skutečných soudních exekutorů a společnosti proto za tento správní delikt uložil pokutu ve výši 100 tisíc korun.

Delikt ano…

Ereceivables management si to nenechala líbit a ministerstvo zažalovala u pražského městského soudu. Ten jí dal loni v listopadu zapravdu a rozhodnutí ministra zrušil. Stejný názor měl před necelými dvěma týdny i Nejvyšší správní soud. Jak už ale víme, šlo spíš o remízu. Městský soud (a tedy implicitně i Nejvyšší správní) totiž došly k závěru, že společnost skutečně spáchala správní delikt, protože její prezentace mohla průměrného uživatele internetu splést: „V důsledku užití pojmu exekuce v označení internetových stránek a v důsledku opakovaného užití tohoto slovního prvku v rámci jejich obsahu mohly třetí osoby s ohledem na dříve uvedené a s přihlédnutím k tomu, jak sám žalobce (Ereceivables management pozn. red.) služby poskytované prostřednictvím portálu v podmínkách označoval, legitimně dojít k závěru, že je žalobce oprávněn v rámci své podnikatelské činnosti vykonávat exekuci.“

…ale trest ne

Soud nakonec žalobě vyhověl jen z jednoho jediného důvodu, ten je však z hlediska praktického dopadu poměrně důležitý: Ministerstvo spravedlnosti nedokázalo dostatečně odůvodnit výši uložené stotisícové pokuty. Za přitěžující okolnost totiž jen vágně označilo, že služby portálu byly „propagovány v rozhlasu“, jenže soud jaksi nezjistil, že by „uvedený skutkový závěr vycházel z některých ve správním spise založených podkladů“.

Ministerstvo proto nyní – tři roky poté, co se věcí začalo zabývat – vezme podle Martina Bačkovského z jeho tiskového oddělení „v navazujícím řízení v potaz oba dotčené rozsudky a o rozkladu znovu rozhodne“. Společnost Ereceivables management na položené dotazy nereagovala.

Vinklaření, tedy neoprávněné poskytování právních služeb (ve výše zmíněném případě šlo „pouze“ o matoucí a nedovolené označování aktivit společnosti), je podle ministerstva spravedlnosti poměrně častým jevem: „Ministerstvo v této oblasti dostává a průběžně šetří množství podnětů.“ Část z nich podle Bačkovského končí v přestupkovém řízení a část poté u soudu: „Aktuálně je vedeno jedno další soudní řízení před správním soudem související s přestupkem v oblasti vinklaření.“

red