Státní zastupitelství zveřejnilo rozhodnutí o zastavení Babišova stíhání

Městské státní zastupitelství v Praze zveřejnilo usnesení, kterým státní zástupce Jaroslav Šaroch zastavil stíhání premiéra Andreje Babiše. Velká část usnesení je ovšem začerněna. Důvodem je skutečnost, že případ Čapí hnízdo není stále úplně „mrtvý“, protože se jím nyní zabývá nejvyšší státní zástupce Pavel Zeman a může jej ještě poslat před soud.

Šaroch ve svém devadesátistránkovém elaborátu připouští, že Babiš o získání evropské dotace na stavbu Čapího hnízda mimořádně usiloval. „Na základě opatřených důkazů je možné jednoznačně konstatovat, že činnost zejména obv. Ing. Babiše a obv. Ing Mayerové, Ph.D, směřovala jednoznačně k získání předmětné dotace na výstavbu MKA ČH, kterou měla původně realizovat společnost Agrofert,“ píše Šaroch a dodává, že Agrofert na dotaci – coby jeden z největších podniků v Česku – neměl nárok.

V další pasáži Šaroch vyvrací jako účelové Babišovo tvrzení, že Čapí hnízdo vyjmul z Agrofertu a převedl na své děti z toho důvodu, aby si vyzkoušeli podnikání. Babišova dcera byla podle Šarocha v dotyčné době těhotná a syn se ve Spojených státech připravoval na kariéru pilota, celé to navíc nedávalo ekonomicky smysl. „Stěží si lze představit, že by chtěl umožnit podnikání svým dětem ve společnosti, která se ještě před zahájením skutečné podnikatelské činnosti zadluží v řádech sta milionů korun,“ míní Šaroch.

Trestný čin se nestal

Přesto podle Šarocha neexistují takové důkazy proti Babišovi, které by obstály před soudem. Zaprvé prý díky anonymním akciím není jasné, že Babiš společnost Čapí hnízdo skutečně ovládal a měl zásadní vliv na její chod. „Nepodařilo se opatřit takové důkazy, které by svědčily o tom, že byl skutečným vlastníkem akcií společnosti, ani o jeho působení na řízení a chod společnosti v době, kdy mělo dojít k páchání trestné činnosti. Takovýto zásah obviněného popírají všechny osoby podílející se na vedení a fungování společnosti,“ stojí v usnesení.

A zadruhé podle Šarocha Agrofert a Čapí hnízdo nebyly z hlediska práva propojené podniky, byť mezi nimi panovaly „zcela nadstandardní vztahy“ a zpráva Evropského úřadu pro boj s podvody (OLAF) je za propojené považuje.

Právě z těchto tvrzení pak Šaroch vyvodil, že v kauze Čapí hnízdo nešlo o trestný čin: „Je evidentní, že skutek, pro který se trestní stíhání vedlo, se stal, avšak s ohledem na shora uvedené jsem se rozhodl tak, že jsem tímto usnesením trestní stíhání jmenovaných obviněných (…) zastavil, neboť skutek není trestným činem.“

red