Sněmovna projedná velkou novelu zákona o obchodních korporacích. Jaké hlavní změny lze čekat?

Senát v prosinci vrátil Poslanecké sněmovně s pozměňovacími návrhy zásadní novelu zákona o obchodních korporacích, která znamená dosud největší revizi tohoto právního předpisu od jeho přijetí v roce 2012. Sněmovna by se k novele měla vrátit ještě na konci ledna. Výsledná podoba novely se tedy ještě může podstatně změnit, už nyní je nicméně dobré sledovat, jaké hlavní změny v dosavadní právní úpravě může přinést.

Novela se především snaží reagovat na problémy spojené s nejasnostmi v zákoně a s ustanoveními, která se v praxi příliš neosvědčila. Cílem novelizace je také omezit nadbytečnou byrokracii, posílit transparentnost a vyřešit několik dalších dílčích problémů, které zákon o obchodních korporacích přinesl.

Novela by měla přinést větší míru volnosti pro samotné obchodní korporace i jejich zakladatele. Asi nejviditelnější změnou bude nová možnost vložit vklad do obchodní korporace při jejím založení i jiným způsobem než jako dosud výhraně prostřednictvím speciálního účtu v bance. Bude tedy možné jej například složit u notáře, který bude mít stejné postavení jako správce vkladu.

Tuto výjimku budou mít společnosti se základním kapitálem pod 20 000 Kč. Půjde tedy o významné ulehčení zejména pro společnosti s ručením omezeným založené jedním zakladatelem s jednokorunovým vkladem. Na druhou stranu bude ale soudům usnadněno rušení nečinných obchodních korporací. Celkově tak lze očekávat větší rychlost při vzniku i zániku obchodních korporací.

Dále při vypouštění některých údajů ze společenské smlouvy bude stačit pouze rozhodnutí jednatele firmy. Nebude tedy nutný komplikovaný souhlas valné hromady a notářský zápis, se kterým byly často spojeny relativně vysoké náklady.

Novela rovněž zakazuje, aby obchodní korporace poskytla společníkovi nebo osobě jemu blízké bezúplatné plnění. Cílem navrhované úpravy je zabránit obcházení pravidel pro výplatu podílu na zisku nebo jiných vlastních zdrojích. Je však připuštěno, aby bylo bezúplatné plnění přijato, jedná-li se o příležitostné dary, věnování učiněné v přiměřené výši na veřejně prospěšný účel, plnění, kterým bylo vyhověno mravnímu závazku nebo ohledům slušnosti, nebo výhodu poskytovanou obchodní korporací podle zákona.

Novela zákona o obchodních korporacích se také poměrně obsáhle věnuje změnám ve fungování volených orgánů obchodních korporací. Dle občanského zákoníku může ve volených orgánech obchodních korporací zasedat i právnická osoba. Právnickou osobu pak zastupuje určená fyzická osoba či statutární orgán dané společnosti. Tato úprava ale vedla k vytváření řetězců právnických osob, kdy jednotlivé členy orgánů společnosti tvořili další a další právnické osoby. Celé podnikání takových řetězených korporací bylo velmi neprůhledné. Pokud bude novela v navrhnovaném znění schválena, bude nově povinností právnické osoby zastoupené ve statutárních či kontrolním orgánu jmenovat povinně jedinou fyzickou osobu, která ji bude zastupovat.

Pravděpodobně nejdiskutovanějším změnou ve vztahu k orgánům obchodních korporací je posílení dosud kritizované ne zcela čisté podoby monistické struktury akciové společnosti. Silné postavení bylo vedle správní rady dáno také statutárnímu řediteli společnosti a toto uspořádání tak odpovídalo spíše dualistickému pojetí. Nově by mělo dojít k posílení pravomocí správní rady a statutární ředitel společnosti by ztratil postavení statutárního orgánu. Na druhou stranu počítá novela s nutností mít ve správní radě alespoň tři členy, výjimku z toho pravidla dostanou pouze akciové společnosti s jedním společníkem.

Řada změn se týká osobních společností, tedy veřejné obchodní společnosti a komanditní společnosti.  Zřejmě nejdůležitější je změna podmínek, za kterých lze měnit společenskou smlouvu. Až dosud panovaly výkladové nejasnosti, zda je k její změně nutný souhlas všech společníků, či zda lze tyto vztahy nějakým způsobem upravit ve společenské smlouvě. Pokud bude novela schválena, bude možné při zakládání osobní společnosti definovat většinu, jejíž souhlas bude nutný pro úpravu společenské smlouvy. Bude tedy jednoznačně možné odchýlit se od zákonné úpravy, která předpokládá souhlas všech společníků společnosti.

Dalšími úpravami u osobních společností se novela snaží řešit spor o právo na obchodní vedení osobních společností. Problémy způsobovala ta ustanovení, ze kterých nebylo jasné, zda toto právo náleží pouze statutárnímu orgánu osobní společnosti, či každému společníkovi. Nově by mělo být každému společníkovi, který je statutárním orgánem, příslušet obchodní vedení společnosti v rámci zásad dohodnutých mezi společníky. Dále také přibude společníkům v osobních společnostech právo domáhat se u soudu neplatnosti rozhodnutí valné hromady, a to obdobným způsobem jako u kapitálových společností. To by mělo posílit práva těch společníků, kteří se při hlasování ocitnou v minoritě.

Kromě výše uvedeného také novela zavádí nový odstavec, ve kterém navrhuje zakotvit, že existuje-li rozpor mezi společenskou smlouvou a smlouvou o výkonu funkce, uplatní se ujednání společenské smlouvy; byla-li smlouva o výkonu funkce schválena většinou vyžadovanou pro změnu společenské smlouvy, použijí se ujednání ve smlouvě o výkonu funkce. Tím novela odstraňuje další aplikační problémy týkající se smluv o výkonu funkce.

(red)