S příliš vysokým nájmem může pomoci příspěvek na bydlení. Dosáhnou na něj ale jen někteří

Příspěvek na bydlení - ilustrační foto
Příspěvek na bydlení - ilustrační foto

Ceny nájmů doznaly v uplynulých měsících a letech celkem značného nárůstu, a to nejen ve velkých městech typu Prahy či Brna. Tyto náklady představují pro řadu rodin tradičně jednu z největších položek v jejich rozpočtu. Jakékoliv peníze navíc, například formou konkrétní sociální dávky, proto jistě přijdou velmi vhod. V případě příspěvku na bydlení se může ojediněle jednat klidně i o částku několika tisíc korun. Problémem nicméně je, že splnit podmínky k jeho přiznání může být poměrně náročné.

V souvislosti s touto hojně diskutovanou sociální dávkou je hned na úvod potřeba vymezit několik důležitých pojmů, na jejichž základě se určí, kdo má na příspěvek na bydlení nárok a kdo nikoliv.

Tím prvním je takzvaný rozhodný rodinný příjem, což není nic jiného než suma příjmů všech osob, které spolu žijí v jedné domácnosti. Do něj spadají jak příjmy ze zaměstnání, respektive podnikání, tak i případné přídavky na děti či rodičovský příspěvek.

Tento příjem je následně potřeba vynásobit koeficientem 0,3 (0,35 na území hlavního města Prahy), přičemž výsledný součin se poté porovná s takzvanými normativními náklady na bydlení. Co konkrétně si však pod tímto pojmem představit?

Ve skutečnosti se nejedná o nic jiného než o průměrné náklady na bydlení pro danou velikost obce, které zároveň zohledňují počet členů rodiny žijící v jedné domácnosti. Součástí těchto nákladů jsou vedle samotného nájemného i ceny energií a dalších služeb, jakými jsou třeba osvětlení před domem, užívání výtahu, úklid společných prostor, náklady za pevná paliva apod. Velikost těchto normativních nákladů je dána zákonem, a to dle následující tabulky.

V případě, že je byt či dům vytápěn pomocí pevných paliv, je výše této položky stanovena takto:

  • 781 korun, žije-li v domácnosti pouze jedna osoba,
  • 1 068 korun, žijí-li v domácnosti dvě osoby,
  • 1 397 korun, žijí-li v domácnosti tři osoby,
  • 1 727 korun, žijí-li v domácnosti čtyři osoby a více.

Výpočet příspěvku na bydlení

Pakliže jsou skutečně vynaložené náklady na bydlení vyšší než součin rozhodného rodinného příjmu a koeficientu, a tento součin není zároveň vyšší než náklady normativní, vzniká rodině, potažmo dotyčnému nárok na přiznání státního příspěvku na bydlení.

Kolik tato dávka bude ve skutečnosti činit, je přitom zcela individuální. Praxe je totiž taková, že stát prostřednictvím inkriminovaného příspěvku doplácí rozdíl právě mezi normativními náklady a součinem rozhodného příjmu s příslušným koeficientem. A tak zatímco jednou se může jednat o dávku v celkové výši pár stovek, jindy se tato suma může vyšplhat i do tisíců.

Bydlení ve vlastním či družstevním bytě

V případě, že rodina nežije v pronájmu, nýbrž ve vlastním či družstevním bytě, nárok na příspěvek na bydlení jí pochopitelně za splnění dalších podmínek nezaniká. Rozdílné je nicméně to, z jakých částek se při jeho posuzování vychází.

Tentokrát se již k velikosti dané obce nepřihlíží, normativní náklady jsou pro všechna tuzemská města, respektive vesnice stejné. Jak je popsáno v tabulce níže, rozlišujícím faktorem je pouze to, kolik osob žije v dané domácnosti.

V případě vlastních a družstevních bytů se navíc nevychází ani ze skutečně vynaložených nákladů, nýbrž z takzvaných nákladů srovnatelných. Klíč je přitom následující:

  • 2 050 korun, žije-li v domácnosti pouze jedna osoba,
  • 2 805 korun, žijí-li v domácnosti dvě osoby,
  • 3 668 korun, žijí-li v domácnosti tři osoby,
  • 4 424 korun, žijí-li v domácnosti čtyři osoby a více.

Nárok se posuzuje zpětně za poslední tři měsíce

Jak již bylo řečeno, pro účely stanovení nároku na příspěvek na bydlení, se kalkuluje s příjmy všech osob žijících v jedné domácnosti. Zda spolu tito lidé rovněž trvale žijí a společně hradí náklady na své potřeby, přitom není nikterak podstatné. Důležitá je pouze ta skutečnost, zda mají na inkriminované adrese trvalé bydliště.

Určujícím obdobím, na základě kterého se přiklepnutí této sociální dávky posuzuje, je kalendářní čtvrtletí předcházející tomu, v němž dotyčný o podporu žádá. Počítá se přitom s průměrně vynaloženými výdaji. Teoreticky pak lze příspěvek pobírat po neomezeně dlouho dobu.

Žádost o příspěvek na bydlení

O příspěvek se žádá na místně příslušném úřadu práce. Žádost můžete vyplnit buď přímo až tam, nebo si ji předem stáhnout ze stránek ministerstva práce a sociálních věcí.

Mějte nicméně na paměti, že po vás úředníci budou vyžadovat doložení příjmů a výdajů, a to například prostřednictvím faktur a výpisů z bankovních účtů. Všechny tyto údaje totiž budete muset posléze zmínit v dokladu o výši nákladů na bydlení, respektive o výši čtvrtletního příjmu. Pakliže s vámi v domácnosti žijí děti mladší 15 let, bude nutné doložit i jejich rodné listy.

Pokud úřednici shledají váš nárok na příspěvek jako oprávněný, měla by vám být dávka vyplacena nejpozději do konce měsíce, který následuje po měsíci, za nějž vám podpora náleží. Na vyřízení celého procesu pak má úřad ze zákona stanovenu lhůtu 30 dní.