Rychetský: Potřebujeme třístupňovou soudní soustavu

V Senátu se v úterý konala konference „Efektivita a kvalita českého soudnictví: hodnocení a perspektivy“. Vystoupili na ní například předseda Ústavního soudu Pavel Rychetský, předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal či ministryně spravedlnosti Marie Benešová.

Rychetský se věnoval například nutnosti inovovat českou soudní soustavu. To znamená zrušit atypickou českou anomálii – vrchní soudy a rovnoměrně rozložit práci mezi 86 okresních (a obvodních) soudů, mezi kterými jsou dnes obrovské rozdíly, když největší z nich (Okresní soud v Ostravě) má 80 soudců a nejmenší (Okresní soud v Rokycanech) pouhých sedm. „Za optimální model považuji soustavu, kdy v prvním stupni budou působit soudy nalézací, ve druhém soudy apelační a Nejvyšší soud bude působit jako soud výlučně kasační,“ podotkl Rychetský.

Benešová v tom dala Rychetskému zapravdu, byť ona sama už soudní soustavu reformovat nebude: „V tom myslím, že souzníme, protože ty okresy jsou dneska problém. Také zmínil (Rychetský pozn. red.) třístupňovou soustavu, ale myslím si, že v tomto volebním období už to jaksi nebude na pořadu dne.“ Ministryně spravedlnosti kromě toho mluvila například o mezinárodních srovnáních, ze kterých české soudy – hlavně v civilních a obchodních věcech – dlouhodobě vycházejí jako rychlé a efektivní. Podle Rychetského jsou však statistiky ošidné a ty české prý dlouhodobě zkresluje velké množství jednoduchých, a tudíž soudy velmi rychle řešených, elektronických platebních rozkazů a trestních příkazů. „Nenechte se statistikami ošálit. V rámci Evropy vykazujeme dobré výsledky, je ale navýsost sporné, že tím nešidíme sami sebe,“ dodal předseda Ústavního soudu.

Podle předsedy Nejvyššího soudu Pavla Šámala délku soudního řízení prodlužuje hlavně složitost českého právního řádu. Tedy především velmi časté a mnohdy proti sobě stojící novelizace zákonů.

red