Profil nového ombudsmana Stanislava Křečka: Býval geologem, horníkem i poslancem

  • Byl soudním čekatelem, začátkem 70. let ale musel z justice odejít a živil se jako horník, dělník, geolog nebo výtvarník. Po roce 1989 se stal advokátem. Byl poslancem České národní rady (únor až červen 1990) nebo členem zastupitelstva Prahy 2 (1994 až 2002, 2006 až 2010). Ve Sněmovně zasedal v letech 1998 až 2013, byl členem ústavně právního výboru, působil i ve výboru petičním či mandátovém a imunitním. Od dubna 2013 do prosince 2019 byl zástupcem ombudsmanky.
  • Do roku 1990 byl členem Československé strany socialistické, poté vstoupil do Demokratické strany práce (1992 až 1993). Následně byl členem ČSSD (1993 až 2013. V roce 2013 členství ve straně přerušil kvůli svému zvolení zástupcem ombudsmanky.
  • Na ombudsmana ho v polovině ledna navrhl prezident Miloš Zeman, který řekl, že Křeček má na funkci nejlepší předpoklady. Uvedl, že mu nechybí zkušenosti a má jasnou představu o směřování úřadu. Podle Zemana projevoval Křeček zájem o ochranu práv jednotlivců už jako advokát, kdy založil Sdružení nájemníků ČR, stal se předsedou tohoto sdružení a dosud je jeho čestným předsedou.
  • Zeman přitom už loni dvakrát neúspěšně navrhoval, aby Křeček pokračoval ve funkci zástupce ombudsmanky. Sněmovna to ale neakceptovala. Jeho šestiletý mandát měl původně skončit v dubnu 2019, Křeček ale ve funkci nakonec zůstal až do zvolení nástupkyně, kterou se v prosinci stala Monika Šimůnková.
  • Křeček řekl, že ombudsman je zahlcen agendami a mají přibýt další. „To se pak ale z úřadu stává nepřehledný moloch, který nemůže fungovat. Ombudsman musí zůstat ochráncem obyčejných lidí před běžnými soudy v denním střetávání se s právem, a ne na sebe nabalovat další věci,“ dodal. Letos v lednu řekl v rozhovoru pro Radiožurnál: „Otázky diskriminace jsou otázky pro soud, soudní posouzení, to musí být posouzeno z více stran, ale nikoliv v našem úřadě.“
  • Ve funkci ombudsmana nahradí Annu Šabatovou, s níž se v době, kdy byl jejím zástupcem, opakovaně neshodl. Opačný názor vyjádřil například v roce 2014 ve sledované kauze studentky, které škola nepovolila nosit hidžáb. Zatímco podle Šabatové škola dívku nepřímo diskriminovala, protože šátek je projevem náboženství, podle Křečka měla škola právo určit, jak mají žáci při výuce vypadat.
  • Šabatová také ke Křečkově kandidatuře dříve řekla, že ji nepovažuje za šťastnou. „… On není vnitřně připraven zastávat se každého bez rozdílu. A deklaruje to. K tomu ombudsman připraven být musí, i kdyby to mělo přinést nevoli veřejnosti. Když jste přesvědčen o tom, že je něco správně, nesmíte se zabývat tím, jestli vás za to někdo pochválí, nebo ne,“ uvedla Šabatová pro Hospodářské noviny.
  • Někteří kritikové například poukazují na to, že Křeček relativizoval práva menšin, jako jsou příslušníci LGBT komunity či Romové. Podle Křečkova vyjádření například není případ, kdy nájemce odmítne ubytovat Roma či zaměstnavatel dát Romovi práci, případem pro ombudsmana, ale má ho řešit pouze soud.
  • Kandidátem na ombudsmana byl Křeček už v roce 2014 poté, co koncem roku 2013 z postu odešel Pavel Varvařovský. Do funkce ale byla nakonec zvolena Šabatová. Křeček tak zůstal na místě zástupce ochránkyně práv, do funkce byl tehdy nominován jak Senátem, tak bývalým prezidentem Václavem Klausem.
  • V minulosti se Křeček dvakrát neúspěšně ucházel o senátorské křeslo. Poprvé neuspěl v roce 1996, kdy v Praze 8 prohrál ve druhém kole s Alenou Palečkovou (ODS). V roce 2012 jej ve finále volby v Praze 2 porazil Libor Michálek (nestraník navržený Piráty).
  • V roce 1998 se ukázalo, že Křeček řadu let neoprávněně používal titul JUDr., později ale rigorózní zkoušku složil a titul doktora práv tak řádně získal (2005).

(red)