Poslanci chtějí mezi trestné činy zařadit i komerční šíření propagandistických symbolů

Při aktuálním projednávání novely trestního zákoníku vzešel návrh přidat mezi trestné činy i komerční šíření propagandistických předmětů národního socialismu a dalších hnutí i použití jejich symbolů. Cílem má být podle navrhující poslance Jana Bartoška (KDU-ČSL) zamezení prodeje například takových předmětů, jako je dětská kniha s názvem Jedovatá houba vysvětlující v několika ilustrovaných příbězích nebezpečí Židů nebo kalendář s fotkami vůdců nacistického Německa, který je k dostání na českém internetovém e-shopu.

„Je to krok správným směrem, ale především proto, že už dva roky jsme na tuto záležitost poukazovali,“ popisuje navrhované změny Papoušek. Profesor trestního práva Jiří Jelínek, který je i členem Legislativní rady vlády, ale takovou změnu nepovažuje za šťastnou a efektivnějšímu postihování podle něj nepomůže.

„Český trestní zákoník je již tak zaplevelen kazuistickými skutkovými podstatami, že nelze doporučit zavádění dalších,“ vysvětluje. Ze strany židovské komunity je však patrná frustrace ze současné situace.

„Jsou případy, kdy jsme podávali trestní oznámení a vždy to bylo odloženo. Takže když člověk pořád naráží do zdi, tak je určitě nutné, aby došlo ke změně trestního zákoníku,“ říká předseda Federace židovských obcí.

Podle nové výroční zprávy o projevech antisemitismu v roce 2019, kterou vydala Federace židovských obcí v ČR, antisemitských incidentů loni v Česku přibylo. Paradoxně to ale podle představitelů federace může být spíš známka toho, že se nám častěji než v minulosti daří incidenty odhalovat a nahlašovat. Stejně jako v roce 2018 se ale i loni téměř 100 % projevů antisemitismu odehrálo v online prostředí. Celkem se za rok 2019 podařilo odhalit 694 antisemitských incidentů.

Lidé raději mlčí

Podle dat úřadu veřejného ochránce práv je pachatel nenávistných projevů v 91 % odsouzen, pokud už se případ dostane před soud. Stále ale máme mezery v nahlašováním takových incidentů.

„Dotčená osoba nevěří, že policie bude vůbec tento projev prošetřovat, a tak raději nic neoznámí. A tím se vytváří začarovaný kruh. Nenávistné projevy se neoznamují, a pokud se oznámí, jsou problémy s vyšetřením takových skutků,“ vysvětluje vedoucí katedry trestního práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy Jiří Jelínek.

Problematická bývá v online prostředí také identifikace pachatele. „Některé pachatele nebo trestné činy se dá na internetu těžko dohledat, protože některé dezinformační servery jsou například registrované v USA. Ale na sociálních sítích se už v dnešní době dá konkrétní člověk personifikovat,“ řekl předseda Federace židovských obcí Petr Papoušek. „Věřím, že to bude pokračovat dál tímto směrem a lidé si uvědomí, že to, co člověk vyjádří na sociálních sítích, je stejné jako by to řekl ve skutečnosti,“ dodal Papoušek.

(eli)