Krajský soud v Českých Budějovicích se bude muset znovu zabývat komunálními volbami ve Strakonicích. Krajský soud výsledky loňských voleb do obecního zastupitelstva zneplatnil loni v listopadu kvůli narušení svobodné politické soutěže. Ústavní soud ovšem před týdnem vyhověl stížnosti vítěze voleb, hnutí Strakonická veřejnost, a zmíněné rozhodnutí krajského soudu zrušil.
Hnutí Strakonická veřejnost se sice v kampani podle Ústavního soudu opravdu chovalo tak, že znevýhodnilo politickou konkurenci (šlo třeba o propagaci v městském zpravodaji a na plochách pro výlep plakátů), nicméně krajský soud chyboval v tom, že se dostatečně nezabýval otázkou, jakou měrou to mohlo reálně ovlivnit výsledky voleb a rozdělení mandátů. „Nestačí pouze teoretická možnost, že ta pochybení nebo nezákonnosti mohly vést k ovlivnění výsledku,“ podotkl ústavní soudce David Uhlíř.
Nadále v provizoriu
Výsledek voleb tak zůstává nadále otevřený, a to až do opakovaného rozhodnutí krajského soudu. Město do té doby povede stávající rada s omezenými pravomocemi, kvůli kterým nemohla schválit například řádný rozpočet a musí proto hospodařit s rozpočtem provizorním.
Říjnové komunální volby ve Strakonicích ovládlo hnutí Strakonická veřejnost, když získalo celých 51 procent hlasů a zopakovalo tak svůj volební triumf z roku 2014. Lídr jedné z poražených stran – Karel Jánský (Změna pro Strakonice) – se však po volbách obrátil na soud a požadoval jejich zrušení kvůli již zmíněné samopropagaci vítěze voleb v městském zpravodaji.
Krajský soud mu vyhověl a hnutí Strakonická veřejnost kvůli tomu podalo ústavní stížnost. Opřelo ji o řadu věcných argumentů a kromě toho se neúspěšně pokusilo zpochybnit nestrannost a kompetenci soudců volebního senátu Krajského soudu. Jeho předsedkyni Tereze Kučerové vytýkalo podjatost, která měla spočívat v tom, že její tchán „je ředitelem Krajského úřadu Jihočeského kraje, tedy orgánu dozoru nad výkonem samostatné a přenesené působnosti města Strakonice, a vykonává tak vrchnostenskou pozici vůči městu Strakonice“. Dalšímu soudci Zdeňku Strnadovi pak vytýkalo skutečnost, že není specializovaný na správní, nýbrž na insolvenční soudnictví.
Už loni v prosinci si pak hnutí Strakonická veřejnost na stránkách deníku Dnes stěžovalo, že podjatý je vzhledem ke svému předchozímu působení na ministerstvu zemědělství pravděpodobně i Strnad. Tento názor vedení města opřelo o skutečnost, že v roce 2018 nepovolilo společnosti Landreal výstavbu vodní elektrárny na řece Otavě. Společnost Landreal přitom ovládá někdejší komunistický ministr zemědělství Miroslav Toman a v minulosti v jejím vedení seděl rovněž jeho syn a současný ministr zemědělství Miroslav Toman mladší. A právě s ním měl být Strnad podle vedení města dříve na ministerstvu zemědělství v kontaktu: Toman mladší tu v letech 2002 až 2006 zastával funkci náměstka a Strnad zde v letech 2001 až 2009 dělal právníka. Ve vyjádření pro deník Dnes nicméně Strnad označil tyto úvahy za „spekulace“.
red
