Ministerstvo vnitra připravilo novelu krizového zákona. Na jejím základě by stát neposkytoval informace o přípravě a řešení krizových situací, pokud by ho to mohlo ohrozit. Orgány krizového řízení údajně dostávají na krizové plány dotazy, které tazatel může použít nezákonně.
Krizový zákon upravuje podrobnosti stavu nebezpečí, a to především, která práva a svobody lze omezit a které povinnosti uložit. Ministerstvo připravilo změny spolu s návrhem ústavního zákona, který by měl nově obsahovat vedle nouzového stavu a stavu ohrožení státu i stav nebezpečí. Takovou situaci by pak mohla vyhlásit i vláda, která v současnosti pravomoc nemá. Mírnější stav mohou vyhlašovat pouze kraje.
Podle dřívějšího vyjádření ministra vnitra Jana Hamáčka by však byl v budoucnu lepší celostátní reakcí na pandemii, sucho či kybernetické útoky než nynější nouzový stav. K revizi krizové a bezpečnostní legislativy přiměly vládu některé potíže při pandemii covidu-19.
Zákon také vymezuje postavení Ústředního krizového štábu a „upřesňuje vztah krizového zákona k zákonu o svobodném přístupu k informacím“. Podle vnitra v současnosti nelze odmítnout žádosti o informace užívané při přípravě na krizové situace a jejich řešení s tím, že je žadatel použije v rozporu se zákonem nebo že jsou způsobilé ohrozit bezpečnostní zájmy státu.
Stát podle ministerstva dostává dotazy na krizové plány i ochranu kritické infrastruktury. Často ale slouží k řešení soukromých zájmů tazatele – k žalobám či k závěrečným vysokoškolským pracím. „Žadatel o informace není ani povinen svou žádost ve větší míře odůvodnit,“ uvedlo vnitro.
Nově by tak neměly být poskytovány informace, „jejichž zveřejnění by mohlo ohrozit připravenost na krizové situace nebo účinnost krizových opatření, informace, jejichž zveřejnění by mohlo vést k ohrožení kritické infrastruktury, nebo informace označené jako zvláštní skutečnosti“.
V nynější chvíli již fungují tři okruhy ochran; jedna v rovině utajovaných informací, které stát může dopředu vymezit. Pak existuje také oblast zvláštních skutečností, která má podobnou povahu jako ta první. Nad to existuje relativně nedávná novela zákona o přístupu k informacím, která umožňuje chránit okruh informací, které by při poskytnutí mohly ohrozit účinnost bezpečnostního opatření. To jsou právě typicky situace při krizovém řízení.
V návrhu zákona se rovněž zakotvuje oprávnění vlády v době krizového stavu stanovit nařízením prodloužení běhu lhůt.
(red)
