Neplést si pojmy s dojmy. Mateřská dovolená neznamená automatický nárok na výplatu mateřské

Mateřská dovolená - ilustrační foto
Mateřská dovolená - ilustrační foto

Co se týče podpory mladých rodin s dětmi, patří zdejší sociální systém spíše mezi ty štědřejší. Pakliže totiž matka nebo otec splní několik nezbytných kritérií, mohou počítat jak s mateřskou, respektive peněžní pomocí v mateřství, tak posléze i s rodičovským příspěvkem. Co pro to musejí udělat? Jaký je mezi těmito dvěma pojmy vlastně rozdíl a jak s tím vším souvisí mateřská dovolená – další velmi často chybně interpretovaný termín? To vše se dozvíte na následujících řádcích.

Pokud v brzké době očekáváte nový přírůstek do rodiny, určitě se o tuto problematiku zajímáte. Někdy nicméně mohou být všechny výše zmíněné výrazy poněkud matoucí, a proto je nezbytné si v nich udělat pořádek. Začněme tedy hezky popořadě.

Jak dlouho trvá mateřská

Jako první by vás coby budoucí matku, respektive otce mělo zajímat, kdy budete moci nastoupit na mateřskou dovolenou.

Celková délka mateřské dovolené činí 28 týdnů, pakliže žena čeká jedno dítě. Chystá-li se porodit dvojčata či vícerčata, jedná se dokonce o týdnů sedmatřicet. U otce je to ovšem pouze 22, potažmo 31 týdnů.

V případě matky je nástup na mateřskou dovolenou možný nejdříve osm až šest týdnů před plánovaným termínem porodu, otec (případně manžel rodičky, který není biologickým otcem dítěte) smí ovšem nastoupit až po skončení takzvaného šestinedělí, tedy od začátku sedmého týdne po porodu. Minimální délka mateřské dovolené nesmí být v jeho případě menší než sedm kalendářních dní jdoucích po sobě. Zároveň musí počítat s tím, že se mu doba čerpání zkrátí o tolik týdnů, kolik jich stihla vyčerpat matka ještě před narozením dítěte.

Kdo má na mateřskou nárok a kdo nikoliv

Nyní však vyvstává první zádrhel. Problémem totiž je, že ne všechny matky, potažmo otcové, kteří se ocitnou na mateřské dovolené, mají rovněž automatický nárok na vyplacení mateřské jako takové, respektive peněžité pomoci v mateřství, jak se tato sociální dávka správně nazývá.

Čerpání peněžité pomoci v mateřství je totiž vázáno na nemocenské pojištění. Aby mohla žena nebo muž dávku čerpat, musí být toto pojištění z jejich strany hrazeno nejméně po dobu 270 dní během uplynulých dvou let. Zda se bude jednat o účast souvislou, nebo přerušovanou, nehraje v tomto případě roli. Důležitý je pouze výsledný počet dní účasti na pojištění.

Co rovněž není z pohledu peněžité pomoci v mateřství nijak podstatné, je skutečnost, jestli je matka (otec) v době nástupu na mateřskou dovolenou stále zaměstnána, či nikoliv. Systém totiž počítá s 180denní ochrannou lhůtou. Pakliže tedy žena nebo muž svůj pracovní poměr neukončí dříve než 180 dní předem, o nárok na vyplacení mateřské nepřijdou.

Pokud žena nebo muž nebyli zaměstnáni, nýbrž se řadili mezi takzvané osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), pravidla se v jejich případě nijak neliší. Musejí však mít na paměti, že zatímco zaměstnanci si nemocenské pojištění hradí automaticky, respektive je jim automaticky strháváno z jejich mzdy, potažmo platu, OSVČ si tento druh pojištění platí zcela dobrovolně. A proto pokud v dohledné době plánují založit rodinu a čerpat peněžitou pomoc v mateřství, musejí se podle toho včas zařídit.

Kolik činí výše mateřské

Zákon přisuzuje rodičům, kteří mají na výplatu peněžité pomoci v mateřství nárok, 70 procent z jejich denního vyměřovacího základu. Co se ale pod tímto pojmem skrývá?

Při výpočtu denního vyměřovacího základu je potřeba vycházet z toho, kolik si matka/otec v souvislostí se svou ekonomickou činností vydělávali. Základ se totiž dostane součtem hrubých výdělků za poslední rok přepočtených na jeden den (hrubý příjem * 12 měsíců / 365 dny).

Následně je potřeba tuto částku ponížit pomocí takzvaných redukčních hranic, a sice následovně:

  • z částky menší než 1 090 korun se započítá 100 procent,
  • z částky mezi 1 090 až 1 635 korunami se započítá 60 procent,
  • z částky mezi 1 635 až 3 270 korunami se započítá pouze 30 procent,
  • k příjmu nad třetí redukční hranici se již nepřihlíží.

Posléze se všechny tyto částky ponížené redukčními hranicemi sečtou, čímž tak konečně vznikne onen zmíněný denní vyměřovací základ. Sedmdesát procent z něj se pak během daného období vyplatí všem matkám a otcům, jež mají na mateřskou, respektive peněžitou pomoc v mateřství nárok.

V praxi by to tedy znamenalo, že člověk s průměrným denním hrubým příjmem 1 500 korun by ve výsledku pobíral 935 korun denně ((1090 + 0,6*410)*0,7).

Kdo mateřskou vyplácí

Institucí, která má vyplácení mateřské na starosti, je Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ). Pakliže se matka neřadí mezi OSVČ, postačí, když žádost o dávku vyplněnou jejím gynekologem předá svému zaměstnavateli, který ji posléze doručí na zmíněný místně příslušný úřad. Osoby samostatně výdělečně činné nebo lidé bez zaměstnání si musejí nicméně inkriminovanou žádost tamtéž podat sami za sebe. Hodlá-li mateřskou pobírat otec (manžel rodičky), musí mu k tomu jeho partnerka udělit písemný souhlas s úředně ověřeným podpisem.

Jak je to s přivýdělkem při mateřské

Osoby na mateřské dovolené pobírající peněžitou pomoc v mateřství si během tohoto období smějí přivydělávat, a to dokonce přímo u svého současného zaměstnavatele, avšak pouze s tou podmínkou, že se nejedná o tutéž činnost, jakou vykonávaly před tím, než na mateřskou nastoupily. Práce u jiné firmy v tomto ohledu nijak omezena není. Zároveň je ale potřeba počítat s tím, že žena smí pracovat nejdříve od sedmého týdne věku potomka.

Kdo má nárok na rodičovský příspěvek

Pakliže žena, potažmo muž nesplní podmínky nutné k přiklepnutí peněžité pomoci v mateřství, stát jim na místo toho začne po porodu rovnou vyplácet takzvaný rodičovský příspěvek. Ten si mohou nárokovat bez výjimky všichni ti rodiče, kteří pečují celodenně o svého potomka do doby, než překročí hranici čtyř let věku.

Za jak dlouho však matka či otec tento příspěvek vyčerpají, je víceméně na nich. Nejvyšší měsíční vyplácená suma může teoreticky představovat až 40 068 korun, potažmo 60 102 Kč (pokud se narodí dvojčata nebo vícerčata). Osoby, které nemají dostatečně vysoký denní vyměřovací základ, se nicméně musejí spokojit s částkou maximálně 7 600 korun měsíčně. Minimální výše dávky pak byla zákonem stanovena na 50 korun za měsíc.

Pakliže by rodič časem zjistil, že mu takto nastavená částka nevyhovuje, může na úřadu práce, který má vyplácení rodičovského příspěvku na starosti, jednou za tři měsíce požádat o její pozměnění. Celková výše příspěvku činí v letošním roce 220 tisíc korun. Pokud se ženě narodí dvě a více dětí najednou, vzroste dávka na celých 330 tisíc. V příštím roce se mohou rodiče nicméně těšit na poměrně výrazné navýšení, a to konkrétně na 300 tisíc korun v prvním případě, respektive 450 tisíc v případě druhém.