Neplacené volno můžete využít k čemukoliv. Někdy vám ho ale šéf může zatrhnout

Neplacené volno - ilustrační foto
Neplacené volno - ilustrační foto

Potřebujete se na den dva uvolnit z práce, ale žádná dovolená vám již nezbývá? Řešením může být takzvané neplacené volno. Řada zaměstnanců po této variantě sahá s železnou pravidelností. Problémem však je, že ačkoliv vám v tomto případě žádná náhrada mzdy nepřísluší, existují situace, kdy může vedení firmy volno v souladu se zákonem zcela zamítnout.

Čerpání pracovního volna, ať už placeného, či nikoliv, není v zásadě ničím až tak neobvyklým. I když spousta zaměstnavatelů nabízí v posledních letech ještě nějaký ten den dovolené navíc nad rámec zákonem stanovených čtyř týdnů, mnohdy člověku nestačí ani to. Za jakých okolností však máte na takové volno vlastně nárok?

Narození dítěte

Pokud jakožto otec máte v úmyslu být u toho, až vaše žena či přítelkyně porodí, musí vám šéf ze zákona na tuto dobu poskytnout neplacené volno. Volno placené by naopak připadalo v úvahu po dobu potřebou k jejímu převozu do porodnice a zpět.

Návštěva lékaře

V souvislosti se zdravotním vyšetřením je potřeba brát v potaz tu skutečnost, zda se jedná o návštěvu takového zdravotního zařízení, respektive lékaře, který je vašemu trvalému bydlišti nejblíže, či někoho, kdo sídlí na druhém konci okresu. V prvním případě vám totiž zaměstnavatel takové volno proplatí, v druhém již nikoliv.

Doprovod na vyšetření

Pokud k lékaři či do nemocnice pouze doprovázíte své dítě, rodiče nebo jiného člena vaší rodiny, musí se jednat o vyšetření, které není možné absolvovat mimo pracovní dobu. Je-li tato podmínka splněna, musí vám šéf po příslušnou dobu poskytnout volno. To bude placené, jestli osobou, kterou doprovázíte, je váš partner (partnerka), dítě, rodič, prarodič, případně rodič nebo prarodič partnera (partnerky). V ostatních případech máte nárok pouze na volno neplacené.

Doprovod dítěte do poradny

O neplacené volno se bude jednat i tehdy, jestliže jdete se svým dítětem do školské poradny za účelem zjištění jeho speciálních vzdělávacích potřeb. Z práce přitom budete uvolněni na nezbytně nutnou dobu.

Svatba

Budete-li se ženit, respektive vdávat, musí vás zaměstnavatel na vaši žádost uvolnit z práce hned na dva celé dny. Jeden den tohoto volna je placený, druhý již nikoliv. Pakliže se bude jednat o svatbu vašeho dítěte, náleží vám jeden den placeného volna, v případě, že do svazku manželského vstupuje naopak některý z vašich rodičů, jednodenní uvolnění z pracovního procesu bude neplacené.

Stěhování

Dva dny neplaceného volna si můžete vzít pro účely stěhování. Stěhujete-li se ovšem v zájmu zaměstnavatele, z volna neplaceného se rázem stává volno placené.

Hledání nové práce

Jestliže ve své současné práci končíte, smíte během posledních dvou měsíců trvání vašeho poměru využít vždy půl dne z daného týdne k hledání nového zaměstnání (pakliže jste ho doposud nenašli). Pokud jste to byli vy, kdo ukončení stávajícího poměru inicioval, bude se jednat o volno neplacené. Přišel-li s výpovědí váš zaměstnavatel, náleží vám náhrada mzdy.

Ve veřejném, obecném či společenském zájmu

Výčet případů, během nichž je vám zaměstnavatel povinen udělit pracovní volno v souvislosti s veřejným, obecným nebo společenským zájmem, je poměrně obsáhlý. Může jít například o výkon funkce politika na komunální či celostátní úrovni, plnění branné nebo občanské povinnosti (dotyčný je svědkem nějaké trestné činnosti a jako takový je předvolán k soudu) či třeba o situaci, kdy daný zaměstnanec dobrovolně vypomáhá během sčítání lidu, působí coby dobrovolný zdravotník Červeného kříže na nějaké sportovní nebo společenské události nebo se účastní jakožto vedoucí dětského tábora (poslední dvě možnosti může nicméně z provozních důvodů zamítnout).

V žádném z výše uvedených příkladů zaměstnanci náhrada mzdy nepřísluší, délka volna jako taková se pak může lišit v závislosti na situaci. Kompletní seznam těchto takzvaných překážek v práci je možné nalézt v § 200 až 205 zákoníku práce.

Když firma řekne ne, a vy s tím nic nenaděláte

Existují však i případy, které podle zákona dostatečným důvodem pro pracovní volno nad rámec vaší dovolené jednoduše nejsou. Typickým příkladem může být situace, kdy dotyčný touží znovu někam dobrovolně vycestovat, chce si prodloužit rodičovskou dovolenou či třeba zůstat doma a pečovat o nemocného člena rodiny.

Zda k těmto účelům a celé řadě dalších záměrů dostanete od zaměstnavatele neplacené volno, je výhradně na jeho vlastním uvážení. V takovýchto případech si žádné uvolnění z práce nárokovat nesmíte. Aby se tak stát mohlo, musela by tato možnost být výslovně uvedena například ve vnitřních předpisech firmy, potažmo v kolektivní smlouvě mezi zaměstnavatelem a příslušnou odborovou organizací.

Jak je to s pojištěním a daněmi

Ve chvíli, kdy čerpáte neplacené volno, za které vám tedy nenáleží žádná náhrada mzdy či platu, není technicky vzato ve vašem případě ani možné vyčíslit jakoukoliv daň z příjmu a stanovit odvody na sociální pojištění.

Pokud však jde o pojištění zdravotní, zde se celá záležitost poněkud komplikuje. Zdravotní pojištění je totiž potřeba hradit nepřetržitě. Za takzvané státní pojištěnce, mezi než se řadí například studenti, osoby na mateřské či rodičovské dovolené nebo důchodci, jej hradí stát. To se každopádně vás coby zaměstnance netýká, neboť tím jste pochopitelně i ve chvíli, kdy pobíráte neplacené pracovní volno.

V případě, že toto uvolnění z práce trvá celý měsíc, musíte své zdravotní pojišťovně z vlastních zdrojů – pakliže se se zaměstnavatelem nedomluvíte jinak – uhradit minimálně 13,5 procenta z minimální mzdy, tedy částku 1 803 korun měsíčně.

Pokud se však jedná pouze o část měsíce, záleží na jedné konkrétní skutečnosti, a sice na tom, zda si v jeho zbytku vyděláte víc, než kolik aktuálně činí minimální mzda (13 350 korun), nebo nikoliv. Jestliže ano, postup bude stejný jako v kterémkoliv běžném měsíci, kdy do práce docházíte – část platby zdravotního pojištění jde na vrub firmy (9 procent), zbytek je strženo z vaší výplaty (4,5 procenta).

Je-li ovšem výdělek menší, dojde sice opět na dělení podle obvyklého klíče, jenže s tím rozdílem, že doplatek pojistného, které vychází z rozdílu mezi skutečně vyplacenou mzdou a mzdou minimální, jde tentokrát za zaměstnancem – byť tím, kdo jej ve skutečnosti odvádí, je samozřejmě firma.

Pakliže dotyčný při pobírání neplaceného volna onemocní, žádný nárok na nemocenskou či náhradu mzdy vyplácenou prostřednictvím zaměstnavatele během prvních čtrnácti dnů nemoci mu nevzniká. A nejinak je tomu i v případě takzvaného ošetřovného.