Nejvyšší správní soud: Vláda nemůže odložit volby. K tomu je třeba přijmout zákon

Vláda jednala mimo svou pravomoc, když kvůli šíření nového typu koronaviru a souvisejícímu omezení pohybu odložila doplňovací senátní volby na Teplicku, rozhodl Nejvyšší správní soud (NSS). Zákon o bezpečnosti České republiky totiž k podobnému kroku vyžaduje přijetí novely volebního zákona.

„Podle článku 10 ústavního zákona č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, lze po dobu nouzového stavu, pokud podmínky na území České republiky neumožní konat volbyve lhůtách, které jsou stanoveny pro pravidelná volební období, zákonem lhůty prodloužit, nejdéle však o šest měsíců. Ústavní zákon tedy takovou situaci předvídá a stanoví postup pro její řešení. Pro přijetí takového opatření předepisuje formu zákona (tzv. výhrada zákona),” upozornil Nejvyšší správní soud ve svém usnesení.

Přijetí takového zákona je navíc v kompetenci moci zákonodárné, nadto jde nepochybně o takzvaný volební zákon ve smyslu článku 40 Ústavy České republiky. Je tedy třeba, aby takový zákon byl schválen Poslaneckou sněmovnou a Senátem, který nemůže být postupem podle článku 47 Ústavy České republiky Poslaneckou sněmovnou přehlasován.

„Byl by též absurdní zužující výklad, že ustanovení článku 10 ústavního zákona o bezpečnosti České republiky dopadá jen na pravidelné volby do jedné třetiny Senátu konané ve dvouletých intervalech, zatímco konání voleb opakovaných či doplňovacích je v libovolné dispozici kohokoliv jiného než Parlamentu a v jiné formě než ve formě vyhlášeného, platného a účinného právního předpisu se silou zákona,” zdůraznil Nejvyšší správní soud.

Podle soud se nelze opřít ani o fakt, že doplňovací volby byly vyhlášeny jen v jednom volebním obvodu, a že tedy akceschopnost Senátu nebude nijak dotčena. Hlasovací poměry v Senátu totiž mohou být závislé i na jednom jediném hlasu, nadto si lze teoreticky představit situaci, že by bylo nutno konat doplňovací volby ve více nebo dokonce všech volebních obvodech.

Nejvyšší správní soud upozornil na to, že je třeba chránit nejen zdraví, životy a hospodářství, ale i demokratický ústavní a právní stát. „Pasivní a aktivní volební právo omezit podlezákona z těchto důvodů nelze, a nelze proto jejich omezení odvozovat od omezení jiných základních práv, jinak by zcela pozbyl smyslu taxativní výčet omezitelných základních práv v § 5 krizového zákona. Ostatně pak by omezením svobody pohybu mohly být zmařeny jakékoliv volby, i bez výslovného opatření, stačilo by s poukazem na zákaz pohybu zabránit voličům dojít do volebních místností a odevzdat hlas,” uvedl v usnesení soud.

Vláda tedy podle volebního senátu Nejvyššího správního soudu přijetím usnesení o odložení hlasování v doplňovacích volbách do Senátu jednala mimo svou pravomoc i působnost, a proto je tento akt natolik vadný, až je nicotný.

(red)