Nejvyšší správní soud: Hospodaření poslaneckých klubů je veřejné

Nejvyšší správní soud se zabýval tím, zda existuje veřejný zájem na kontrole hospodaření jednotlivých poslaneckých klubů. Podle soudu je možné poskytnout informace o výši platů a odměn, které kluby vyplácejí jak fyzickým, tak právnickým osobám. Soud tak vyhověl kasační stížnosti někdejšího studenta, který neúspěšně žádal o tyto údaje podle zákona o svobodném přístupu k informacím pro účely své diplomové práce.

O konkrétní informace v podobě peněžních deníků jednotlivých poslaneckých klubů požádal student v září 2017 neúspěšně Kancelář Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Krátce po podání žaloby k Městskému soudu v Praze vydal Ústavní soud tzv. platový nález, který výrazně zpřísnil podmínky, za nichž lze poskytnout informace o platech a odměnách zaměstnanců veřejných institucí. Tento nález pak aplikoval Městský soud v Praze s tím, že žadatelův důvod v podobě diplomové práce nesplňuje kritérium debaty ve veřejném zájmu a sám žadatel není ani tzv. společenským hlídacím psem.

S tímto názorem Městského soudu se však neztotožnil Nejvyšší správní soud. Tyto informace o výdajích z veřejných prostředků je nutné poskytnout vždy, aniž by musel žadatel splňovat kritéria stanovená v tomto nálezu. Podle Nejvyššího správního soudu jsou poslanecké kluby jedním ze základních pilířů parlamentní demokracie a zároveň příjemci veřejných prostředků.

„Proto zde existuje zřetelný zájem na veřejné kontrole hospodaření poslaneckých klubů i ve vztahu k platovým náležitostem jejich zaměstnanců. Na základě počtu pracovníků poslaneckých klubů a výše jejich platů a odměn si totiž může veřejnost učinit úsudek, zda jednotlivé politické strany či politická hnutí zastoupená v Poslanecké sněmovně nakládají s veřejnými prostředky hospodárným způsobem a zda jich nezneužívají k výplatě neadekvátně vysokých částek svým členům či sympatizantům nebo k jiným nežádoucím účelům. Takový poznatek může být pro voliče jedním z aspektů hodnocení činnosti jednotlivých poslaneckých frakcí a rozhodování, pro jaký politický subjekt budou hlasovat v příštích volbách do Poslanecké sněmovny. Informovanost o způsobu odměňování zaměstnanců poslaneckých klubů tedy úzce souvisí i s ústavně zaručeným právem každého podílet se na správě veřejných věcí svobodnou volbou svých zástupců, které je zaručeno v čl. 21 Listiny základních práv a svobod,“ uvedl senát Nejvyššího správního soudu v odůvodnění rozhodnutí.

Podle Nejvyššího správního soudu také samotný záměr diplomové práce naplňuje kritérium přispět ke společenské diskusi o věci veřejného zájmu, neboť vysoké školy tyto práce posléze zpřístupňují veřejnosti. „Zveřejňováním závěrečných prací pak vysoké školy jako nejvyšší články vzdělávací soustavy naplňují jeden ze svých cílů hrát aktivní roli ve veřejné diskusi o společenských a etických otázkách, který je vymezen v ustanovení § 1 písm. d) zákona o vysokých školách,“ uvedl senát v odůvodnění.

Stejně tak naplňoval student požadavek tzv. společenského hlídacího psa, neboť „veřejná kontrola činnosti orgánů veřejné moci tak nepřísluší jen úzce vymezené skupině osob a status tzv. ‚společenského hlídacího psa‘ je nutné vykládat extenzivně tak, že lze do něho zahrnout všechny subjekty, které vyžádané informace zpřístupňují veřejnosti“.

Kanceláře Poslanecké sněmovny tak bude nyní muset v souladu s názorem soudu znovu rozhodnout a požadované informace žadateli vydat.

(red)