Nejvyšší soud má novou budovu

Předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal, foto Euro: Hynek Glos

Budova Nejvyššího soudu v brněnské Burešově ulici se rozšířila o nové, moderní křídlo. Slavnostního otevření se zúčastnili předseda Nejvyššího soudu Pavel Šámal a ministryně spravedlnosti Marie Benešová. V desetipodlažním objektu nalezne od října zázemí 143 zaměstnanců soudu, zejména asistentů soudců. Samotní soudci zůstanou v historické části sídla Nejvyššího soudu, v památkově chráněné funkcionalistické budově z 30. let 20. století.

Nová administrativní budova má sedm nadzemních pater a tři patra podzemní. V nejnižším patře se nachází kromě technologií také nový archiv Nejvyššího soudu, nad ním je ve dvou patrech podzemních garáží 20 parkovacích stání. Nejvyšší soud získává 26 let po svém vzniku v přízemí nového křídla prostory pro svou knihovnu. V prvním nadzemním patře pak byla vybudována nová jednací místnost, která může zároveň sloužit jako menší multifunkční sál. Přilehlá terasa byla projektována jako oddychová zóna. V Nejvyšším patře se pak nachází 7 nových ubytoven pro soudce, kteří přijíždějí do Brna pracovat z celé republiky. Rozšíří se tím stávající nabídka ubytování soudců na ubytovně v mansardovém patře původní budovy a také v pronajatých bytech ve městě Brně.

Základní technické údaje k budově:

Počet pater: 10 (3 podzemní)

Zastavěná plocha: 433 m2

Hrubá podlažní plocha celkem: 3 673 m3

Obestavěný prostor: 12 508 m3

Počet kanceláří: 57

Předpokládaný počet zaměstnanců uvnitř budovy: 143 (2 knihovnice, asistenti soudců)

Další místnosti: Knihovna, archiv, jednací síň a poradní místnost, ubytovna soudců

Garážová stání v podzemí: 20

Cena veškerých přípravných i stavebních prací, vč. vybavení: 135 milionů korun (Ministerstvo spravedlnosti 129 milionů, Nejvyšší soud – především na propojení chodeb do staré budovy vynaložil přibližně 6 milionů)

Z historie budovy Nejvyššího soudu:

Nejvyšší soud zřízený k 1. lednu 1993 pomyslně navazoval na činnost federálního Nejvyššího soudu ČSFR. Do budovy v Burešově ulici č. 20 v Brně, kterou získal zdarma na základě darovací smlouvy od brněnského magistrátu, se však stěhoval z Prahy (současného sídla vrchního soudu) až v září roku 1993, po nutných stavebních úpravách. Památkově chráněná budova projektovaná známým architektem Emilem Králíkem byla původně postavena na počátku 30. let minulého století jako moravská centrála Všeobecného pensijního ústavu, později zde sídlil krajský výbor KSČ, který nechal v roce 1986 vestavět dvorní trakt s velkým jednacím sálem a navýšil budovu o mansardové patro. Po roce 1989 v objektu sídlila Masarykova univerzita, krátce zde byl dokonce  její rektorát.

V září 1993 se do Brna stěhovalo 13 soudců, horní patra budovy stále ještě využívala Masarykova univerzita. Jak se postupně rozšiřovaly kompetence a pravomoci Nejvyššího soudu, narůstal počet soudců i zaměstnanců. V roce 1996 zde pracovalo už 20 soudců občanskoprávního kolegia, 7 soudců kolegia obchodního a 22 soudců kolegia trestního. Přibližně tou dobou začal soud využívat celou budovu.

I přesto, že nové křídlo budovy Nejvyššího soudu nabízí o poznání kvalitnější zázemí, než měli zaměstnanci Nejvyššího soudu doposud, nevyřeší veškeré kapacitní a další problémy, které s sebou přináší běžný chod soudu v jeho staré budově. Vedení Nejvyššího soudu tak i nadále hledá možnosti, jak celou instituci v budoucnu přestěhovat blíže do centra Brna, nejlépe do některého z historických paláců, tak jak se to podařilo v případě Ústavního soudu, Nejvyššího správního soudu anebo Nejvyššího státního zastupitelství.

red