Navrhovaná evidence skutečných majitelů společností nahrává premiérovi Babišovi

Navrhovaná evidence skutečných majitelů společností obsahuje výjimku na míru premiérovi. Schválit ji může s komunisty a SPD

Česko je jednou z posledních zemí v Evropské unii, kde se stále nedozvíte, kdo vlastní některé firmy skryté v daňových rájích či za záclonou svěřenských fondů. Do současného rejstříku majitelů společností zatím mají přístup jen úřady, advokáti nebo banky. Napravit to má nová veřejná evidence skutečných majitelů. Zákon, který ji zavádí, už schválila vláda. Ale pouze hlasy ministrů hnutí ANO. V příštích týdnech o něm bude jednat sněmovna.

Nová evidence totiž stanovuje jednu výjimku z univerzální povinnosti uvádět fyzickou osobu, která stojí na konci řetězce vlastnictví firmy. A to v případě svěřenského fondu. Za skutečného majitele svěřenského fondu novela formálně považuje každou fyzickou osobu, která je zakladatelem či správcem fondu, vykonává nad ním dohled, dále osobu, v jejímž zájmu byl fond zřízen anebo takzvaného obmyšleného, což je konečný příjemce výhod z fondu. Ale pozor, pokud je ve svěřenském fondu spravována jakákoliv obchodní korporace, jejího skutečného majitele se podle navrhovaného znění zákona i nadále nedozvíme. 

S jistotou se tedy ani po schválení tohoto zákona nedozvíme konečného majitele holdingu Agrofert, zaparkovaného v jednom ze svěřenských fondů, který založil předseda vlády a šéf hnutí ANO Andrej Babiš. Podle Babiše to prý „právníci dostatečně vysvětlili”. „Podsouvat tady, že naši ministři mi jdou s něčím na ruku, to já zásadně odmítám,“ uvedl premiér. 

Tvůrci zákona z ministerstva spravedlnosti výjimku upozorňují, že pokud jsou podíly společnosti vloženy do svěřenského fondu, nemůže platit, že by jejími skutečnými majiteli byly všechny osoby, které zákon považuje za konečné majitele svěřenského fondu. „Naopak by se měl zjišťovat pouze materiální skutečný správce. Tím by typicky byl svěřenský správce, popřípadě také některý z obmyšlených s ohledem na prospěch, který ze správy fondu má,” konstatovalo v důvodové zprávě k návrhu ministerstvo spravedlnosti. 

Konečné vlastnictví Agrofertu by tak zůstalo dál zamlženo, protože ze současného neveřejného registru konečných vlastníků vyplývá, že skutečným majitelem holdingu je Babišův manažer Zbyněk Průša, který je zároveň svěřenským správcem Babišova fondu.

Pro Babiše by schválení novely bez této výjimky znamenalo velký problém. Rázem by se oficiálně stal jedním ze skutečných majitelů Agrofertu a ocitl by se naprosto jasně ve střetu zájmů, z něhož ho podezřívá nejen domácí politická opozice, ale i Evropská komise. Agrofert by pak byl odstřižen od životně důležitých evropských dotací a musel by ještě všechny peníze minimálně od roku 2017 vracet. Pro už tak zadlužený holding by to znamenalo praktickou likvidaci.

Pirátští poslanci i například Transparency International navíc poukazují na možný střet české výjimky s evropskou směrnicí AML proti praní špinavých peněz a financování terorismu. Ministerstvo spravedlnosti to ale odmítá.

„Ze směrnice ani dalších interpretačních materiálů neplyne, jak v takovém případě k určení skutečného majitele přistoupit,” uvádí v důvodové zprávě ministerstvo. 

Podle ekonoma a datového analytika Jiřího Skuhrovce, která se střetem zájmů Andreje Babiše dlouhodobě zabývá, ale nelze existenci české výjimky obhájit tím, že k tomu evropská směrnice mlčí. „Ostatní země si to vykládají jinak než my. Například Slovensko,” upozorňuje Skuhrovec na případ slovenského registru, kde konečného vlastníka společností ve svěřenském fondu může každý zjistit pomocí několika kliků.

Resort dále upozorňuje, že údaje o skutečném majiteli svěřenského fondu jsou podle českých zákonů neveřejné. „Veřejnost údajů o těchto formálních skutečných majitelích by nabourávala režim neveřejnosti evidence svěřenských fondů. Nadto by uveřejňování bylo zavádějící, jelikož nelze předpokládat, že by veřejnost rozdíl mezi formálním a materiálním chápáním skutečného majitele brala v potaz,” vysvětlilo dále ministerstvo. Ale v ostatních případech, kde novela stanovuje pro určení (formálního) majitele domněnky, najednou ministerstvu nevadí, že tyto podrobnosti veřejnost nedokáže rozklíčovat.

„Za neveřejnost registru svěřenských fondů si můžeme sami. To je stejné, jako kdybychom do nové evidence nemohli dát firmy s listinnými akciemi na majitele, protože jsme zavedli listinné akcie na majitele,” rozporuje tento argument ministerstva Jiří Skuhrovec poukazem na neveřejný typ akcií. 

Hnutí ANO může schválit zákon v této podobě za pomoci SPD a KSČM, které se zatím staví k novele otevřeně. ČSSD a zbytek opozice budou iniciovat vyškrtnutí této výjimky.

Jan Novotný