Návrh nových pravomocí policie a nové role zpravodajských služeb v trestním řízení naráží na stopku právních expertů

Poslanci tento týden obdrželi otevřený dopis varující před novelou zákona o policii, kterou mají na stole. Více než padesátka právníků z řad advokátů, ale také akademických expertů na ústavní či trestní právo se rozhodla zákonodárcům poslat veřejný apel, aby odmítli zásadní rozšíření pravomocí policie a posílení zpravodajských služeb, které novela obsahuje.

Mezi signatáři dopisu je například ústavní expert Marek Antoš, docent z Právnické fakulty Univerzity Karlovy, Jaromír Hořák z tamnější katedry trestního práva či advokáti jako Petr Kočí, Jiří Mikš, Petra Buzková či Lucie Vaverková. K dopisu se připojilo celkem 56 právníků.

Novelu zákona o policii bude Poslanecká sněmovna na řádné schůzi projednávat od úterý 21. dubna. Tisk 642 obsahuje průlomovou změnu: jako důkazy by mohly v trestním řízení sloužit i informace od zpravodajských služeb. Ty jsou však pořizovány zcela mimo standardní procesy a jejich pravost a věrohodnost nelze obvykle přezkoumat.

Novela rovněž obsahuje druhou kontroverzní změnu: dává nově policii pravomoc shromažďovat citlivé údaje o komkoli (nemusí být ani v pozici podezřelého). Takovéto „preventivní složky“ jsou však velmi zneužitelné a jsou v rozporu s Evropskou úmluvou o lidských právech. 

„Tato celkem nenápadná novela dává velkou moc v možnostech kriminalizace různých nepohodlných skupin a na to jsme dost citliví“, říká právnička Helena Svatošová, která otevřený dopis iniciovala. „Máme svěřit policejním složkám pravomoc vytvářet složky s citlivými údaje na kohokoli si vzpomenou?“ ptá se Svatošová. 

Signatářům – osobnostem českého právního života — vadí rovněž možnost používat informace od BIS, ÚZSI či Vojenského zpravodajství služeb v trestním řízení. Problém je, že tyto informace jsou před soudem v pozici „králíka vytáhnutého z kouzelníkova klobouku“ — soud (a ani nikdo jiný) nemá možnost ověřit si, jak tyto „důkazy“ vznikly, zda jsou věrohodné či přímo nezfalšované. „Dlouhodobým problémem českých zpravodajských služeb je absence účinné kontroly jejich činnosti, jejich vzájemné spory či hrubé vybočení jejich praxe z ústavních mezí jako v takzvané kauze Nagyová,” připomíná Svatošová. 

„Projednávání tohoto návrhu nesmí proběhnout nenápadně. Jde o zásadní změnu ve využívání informací od tajných služeb, která může dostat do vězení prakticky kohokoli,” říká Václav Vlk, člen prezidia Unie obhájců, která otevřený dopis poslancům podpořila. 

Negativní stanovisko k tomuto návrhu použití zpravodajských informací v trestním stíhání zastává rovněž například bezpečností expert z Masarykovy univerzity Tomáš Šmíd, Česká advokátní komora, vládní zmocněnkyně pro lidská práva nebo ministerstvo spravedlnosti. Pozměňovací návrh na vynětí zpravodajských informací z trestního řízení již podal poslanec Dominik Feri (TOP 09). 

(red)