Ministerstvo připravilo paragrafové znění zákona o hromadných žalobách

Ministerstvo spravedlnosti poslalo do připomínkového řízení návrh zákona o hromadných žalobách. Věcný záměr zákona schválila vláda loni v dubnu, nyní – takřka po roce – je hotovo paragrafové znění.

Ministr spravedlnosti Jan Kněžínek si od připravovaného zákona slibuje, že odlehčí soudům, urychlí soudní řízení, sníží náklady účastníků a samozřejmě usnadní vymáhání „takzvaných stejnorodých nároků“ v řízení před soudy. „Jsem velice rád, že nyní předkládáme tento návrh zákona, který je opravdu koncipován s důrazem na zvýšení efektivity justice. Při jeho tvorbě jsme zohlednili také zahraniční zkušenosti, které ukazují, že se hromadné žaloby v praxi osvědčily. V našem návrhu jsou i velmi důležité pojistky proti zneužívání tohoto institutu. Návrh zákona vznikal za široké diskuse a spolupráce se spotřebitelskými organizacemi a odborníky, proto má velkou šanci, aby prospěl našemu právnímu systému,“ dodal Kněžínek.

Opt-in i opt-out

Po dlouhé, a ne úplně jednoznačné diskusi, jestli bude v českých podmínkách vhodnější princip „opt-in“ (do skupiny žalobců se je nutné aktivně přidat) či „opt-out“ (ze skupiny žalobců se je nutné – v případě zájmu – aktivně odhlásit), zvolilo ministerstvo spravedlnosti kompromis. U bagatelních žalob, ve kterých se nemá smysl domáhat práva jednotlivě, bude platit princip opt-out, přičemž z návrhu plyne, že by se tak mělo dít tehdy, pokud „hodnota práva jednoho člena skupiny nepřesahuje 10 000 Kč“. V opačném případě se naopak uplatní princip opt-in.

Zvažovalo se rovněž, jestli se v případě hromadných žalob má či nemá zavést povinné advokátní zastoupení. Ministerský návrh povinné advokátní zastoupení zavádí. „Dá se předpokládat, že hromadné řízení bude nejen po stránce odborné velmi náročné, z tohoto důvodu se zákon přiklání k zavedení advokátního přímusu,“ stojí v důvodové zprávě. Odměnu pro žalobce – tedy osobu, která hromadnou žalobu za skupinu podala – pak ministerstvo stanovilo na 20 až 30 procent z vysouzené částky.

V minulosti ministerstvo navrhovalo, aby zákon platil od 1. ledna 2021. Nově platí, že by se tak mělo stát rok po jeho přijetí. Pohyblivou legisvakanční lhůtu prosazuje ministerstvo proto, že je podle něj „nezbytné v mezidobí vyvinout, otestovat a spustit rejstřík hromadných žalob“.

red