Jak zaměstnavatele i zaměstnance ovlivní šíření koronaviru?

Má zaměstnavatel právo po zaměstnancích chtít, aby již naplánovanou a schválenou dovolenou zrušili nebo aby návštěvu takového regionu hlásili?

Zákoník práce s takovýmito situacemi příliš nepočítá. Pokud jde o zrušení již naplánované a schválené dovolené, tuto je zaměstnavatel oprávněn zaměstnanci zrušit, respektive změnit dobu jejího čerpání, případně i zaměstnance z dovolené odvolat, musí nicméně hradit náklady, které v tomto smyslu zaměstnanci vzniknou.

Má zaměstnavatel právo zjišťovat destinaci dovolené zaměstnance?

Co se týče zjišťování destinace dovolené zaměstnance, toto není zaměstnavatel oprávněn zjišťovat a zaměstnanec tedy toto sdělit může, ale nemusí. Za současné situace se ale jeví jako vhodné požádat zaměstnance, aby v případě, že plánují navštívit sever Itálie či jiné rizikové destinace, toto zaměstnavateli oznámili.

Jak může postupovat zaměstnavatel, pokud zjistí, že se některý ze zaměstnanců z rizikové destinace vrátil či se z ní vracet bude?

V případech, kdy to povaha práce nevylučuje, se jeví jako vhodné využít institut práce z domova, avšak pouze na základě dohody, zaměstnanec k tomuto nemůže být nucen.

Pokud zaměstnavatel ví o plánované dovolené zaměstnance déle předem, je možné nařídit mu čerpání dovolené i po dobu 14 dnů následujících po zamýšleném návratu. Toto ale musí být nařízeno alespoň s 14denním předstihem.

Zaměstnance může zaměstnavatel rovněž „poslat na překážky“, tedy mu nařídit, aby se po určitou dobu nedostavoval na pracoviště. V takové situaci mu ovšem náleží od zaměstnavatele náhrada mzdy ve výši 100% průměrného výdělku.

Zaměstnanci nemohou být nuceni, aby z důvodu svého pobytu v Itálii či jinde v potenciálně rizikové oblasti byli na překážkách v práci na straně zaměstnance, tedy, aby si brali takzvané neplacené volno – na něm se lze pouze písemně dohodnout.

Další možností je poslat zaměstnance na mimořádnou lékařskou prohlídku k poskytovateli pracovně lékařských služeb. Této se zaměstnanec musí podrobit.

V souvislosti s coronavirem je hojně skloňováno také slovo „karanténa“. Karanténa, tak jak ji zná zákoník práce, může být nařízena pouze ošetřujícím lékařem a zaměstnanci pak náleží nemocenské stejně jako v případě dočasné pracovní neschopnosti. Nemůže se tedy jednat o rozhodnutí zaměstnavatele.

(red)