Hromadná řízení umožní kolektivní žaloby, ale také usnadní další obchody s pohledávkami

Není populární online hra FarmVille na Facebooku jen past na peníze uživatelů této sociální sítě? Mají flash disky skutečně takovou kapacitu, jakou výrobce uvádí na obalu? A měří sendvič jménem Footlong z řetězce rychlého občerstvení Subway opravdu stejně centimetrů jako běžné lidské chodidlo? 


I když se takové otázky mohou zdát malicherné, byly v posledních letech předmětem důležitých sporů, které rozhodovala americká justice. A šlo v nich o velké peníze. Na firmy Zynga, Eastman Kodak nebo Subway si totiž nestěžoval jen jediný poškozený, ale rovnou celá skupina zákazníků. 

Právě v USA mají hromadné žaloby největší tradici, ale na popularitě nabývají i v řadě evropských zemí. Do dvou let by se takto mohli soudit i čeští spotřebitelé. V příštích týdnech vláda s největší pravděpodobností schválí návrh zákona o hromadných řízeních, který umožní spotřebitelům uplatnit stejné nebo podobné nároky v jediném soudním řízení. Na podobě zákona se už shodla koaliční rada.

Zákon počítá s dvěma typy hromadného řízení: přihlašovacím a odhlašovacím. Účastníky přihlašovacího řízení jsou samotní žalobci, kterých musí být alespoň deset, ale i ti, kteří se do určité lhůty přihlásí poté, kdy je zahájení řízení zveřejněno ve speciálním rejstříku. Do odhlašovacího řízení by se podle návrhu muselo přihlásit nejméně 100 poškozených a posléze by do něj také byli automaticky zahrnuti všichni další spotřebitelé se stejnými nároky, ačkoli aktivně žalobu nepodali. Záleží jen na nich, zda se z řízení odhlásí.

Z podnětu ČSSD se nakonec hromadné spory omezí jen na spotřebitelské věci. Vůči institutu hromadných žalob se ale zvedla vlna nevole z řad zástupců justice i podnikatelské sféry. V rámci mezirezortního připomínkového řízení se negativně vyslovil Nejvyšší soud nebo Česká advokátní komora, kritické stanovisko vyjádřila například i Unie zaměstnavatelských svazů. 

Fiktivní neziskovky 

V návrhu se podle nich stále skrývá spousta rizik. Osobou oprávněnou podat hromadnou žalobu by sice mohl být výhradně poškozený nebo neziskové organizace včetně spotřebitelských, ale tyto organizace by nepodléhaly žádné certifikaci. 
V návrhu navíc zůstala až 25procentní odměna z vysouzené částky pro žalobce, který bude celou skupinu poškozených u soudu zastupovat. Podle odborníků tak paradoxně může hrozit ještě větší riziko v podobě vstupu investorů do žalob formou koupě pohledávky či nekontrolovaného vykupování pohledávek poškozených spotřebitelů za neodpovídající cenu. 


„Reálně hrozí hromadné skupování pohledávek poškozených skupinou spekulantů, pro které by byla hromadná řízení opět jen byznysem – nikoli nástrojem ochrany spotřebitelů. Stejně tak může advokát či investor poskytnout jednomu z poškozených finanční prostředky na podání hromadné žaloby s tím, že se v případě úspěchu podělí o odměnu,“ tvrdí výkonný ředitel Unie zaměstnavatelských svazů ČR Vít Jásek. Podle něj lze očekávat, že budou zakládány umělé neziskové organizace, jejichž jediným skutečným účelem bude generování zisku. 


Až čtvrtina jako odměna z vysouzené částky může motivovat k podávání žalob za účelem zisku. O odměnu žalobce se navíc zkracují pohledávky zúčastněných členů skupiny. To je problematické zejména v odhlašovacím hromadném řízení, o jehož konání se „zúčastněný“ člen skupiny ani nemusí dozvědět, a proto z řízení nevystoupí. Přesto ale přijde o čtvrtinu své pohledávky. 


Ministerstvo spravedlnosti odůvodňuje přijetí návrhu mimo jiné tím, že soudy dnes málo využívají spojování jednotlivých soudních řízení, v nichž jsou stejné strany nebo skutkové okolnosti. Pokud je naplněna totožnost stran i skutku, využívá ho jen 43 procent oslovených soudů. 


Přitom vymáhání práv z hromadných událostí je velmi neefektivní a drahé pro stát i účastníky řízení, hromadné nároky v bagatelní výši se nevyplatí vymáhat a dále dochází k tomu, že obdobné případy jsou rozhodovány různě. 


Ministerstvo hájí i čtvrtinovou odměnu pro „správce žaloby“. „Je to ospravedlnitelné tím, že zúčastnění členové skupiny nenesou v řízení žádná rizika. Aniž by tak cokoliv udělali, mohou z řízení jen profitovat. Pokud nechtějí svůj nárok o tuto odměnu snižovat, nemusejí se do řízení přihlašovat, případně se z něj mohou odhlásit. Je také pravděpodobné, že případné náklady, jež by si vyžádal individuální procesní postup, by zjevně převýšily výši, která se odečte na odměnu,“ uvádí ministerstvo v důvodové zprávě. K žádným změnám návrhu by už před jeho předložením do Poslanecké sněmovny dojít nemělo.  

(red)