Družstva by si mohla znovu rozdělovat zisk. Novelu projednají poslanci

Přes 8 000 bytových družstev, která v České republice fungují, by už brzy mohlo mít možnost rozdělovat mezi své členy zisk. Oprávnění, které družstva ztratila v roce 2014, vrací do hry poslankyně Monika Červíčková pozměňovacím návrhem k novele občanského zákoníku. O osudu družstev rozhodne ve středu Poslanecká sněmovna.   

Bytová družstva by po šesti letech mohla opět získat právo rozdělovat mezi své členy zisk. O možnost hospodařit tímto způsobem s přebývajícími prostředky přišla bytová družstva s účinností zákona o obchodních korporacích, nyní se jim však blýská na lepší časy. Už ve středu by měla Sněmovna projednat novelu občanského zákoníku a s ní i pozměňovací návrh poslankyně Moniky Červíčkové, která chce družstvům ztracené oprávnění vrátit:

„Tento pozměňovací návrh vznikl díky podnětu bytového družstva z pražských Vinohrad, jehož zástupci mě konstatovali. Právo rozdělovat mezi své členy zisk bylo bytovým družstvům odebráno v roce 2014 kvůli obavě z jejich tunelování, kdy si v praxi někteří členové tímto způsobem přivydělávali na úkor finanční stability samotného družstva. Plošným zákazem rozdělovat mezi členy zisk však časem řada bytových družstev došla do patové situace: po pokrytí všech výdajů disponují značnými prostředky, ale nemohou s nimi nakládat,“ vysvětlila Červíčková. 

Typickým příkladem jsou bytová družstva, která mají dlouhodobě vysoké výnosy z pronájmu nebytových prostor v domě, ze zisku již pokryla všechny potřebné opravy a stále jim velká část prostředků zbývá. Ty však kvůli stávající právní úpravě leží „zablokované“ na účtu. „Na základě analýzy stávajícího stavu jsem proto v této věci zahájila jednání s Ministerstvem spravedlnosti a výsledkem je pozměňovací návrh, který při splnění konkrétních podmínek družstvům právo rozdělovat mezi členy zisk navrací,“ dodává Červíčková. 

O jaké podmínky jde? Tu nejdůležitější představuje vůle členů družstva k rozdělení zisku přistoupit, tato možnost tedy bude muset být výslovně uvedena ve stanovách. V případě, že se družstvo rozhodne zůstat u stávající praxe a zisk nerozdělovat, stačí své stanovy neměnit. Další pojistkou proti tunelování, k němuž docházelo dřív, je povinnost družstva vytvořit z 30 % zisku fond, který zůstane nedotčený. Ze zbylého zisku pak může družstvo mezi členy rozdělit maximálně jednu třetinu.  

Návrh vítají i samotná bytová družstva, kterých je v Česku aktuálně 8429 a spravují 431 500 bytů. Zdeněk Lukeš, předseda představenstva jednoho z vinohradských bytových družstev, po změně volá už léta: „My jsme naše družstvo zakládali v roce 1992. Měli jsme vizi, do které jsme hodně investovali a kterou se nám podařilo naplnit. Koupili jsme dům od obce, převzali od OPBH a postupně opravili a zrekonstruovali, co se dalo. Získali jsme nebytové prostory i některé byty v domě. Nyní si však zisk, který vytváříme, nemůžeme rozdělit, i když jsme již bytové potřeby členů družstva uspokojili a průběžně uspokojujeme. Za těch 28 let všichni členové družstva zestárli, mnozí jsou ve věku přes 70 let, a teď, kdy bychom si mohli investici vracet, nemůžeme,“ uvedl.

Usnadnění správy bytových družstev by navíc mohlo pomoci rozvoji bydlení jako takovému. S kritickým nedostatkem bytů, který je zvlášť patrný v Praze, chtějí právě cestou podpory družstevního bydlení bojovat některé městské části: „Návrh reaguje na praktické zkušenosti z provozu a správy bytových domů s cílem korigovat pravidla tak, aby již družstevníci nebyli oproti standardním vlastníkům ve zjevné nevýhodě. Jen na území Prahy 11 máme více než čtyři tisíce bytů v družstevním vlastnictví. Pokud jde o pokrytí bytových potřeb obyvatel naší městské části a nakonec i metropole, věřím, že právě podpora rozvoje družstevního bydlení je krok správným směrem. Možnost družstev vyplácet svým členům podíl na zisku ještě přispěje k zatraktivnění této formy bydlení, návrh paní poslankyně proto jednoznačně vítám,“ potvrdil Ondřej Prokop, místostarosta jedenácté městské části.

(red)