Dohoda o provedení práce se hodí pro krátkodobé brigády. Její omezení ale mohou být někdy na škodu

Dohoda o provedení práce - ilustrační foto
Dohoda o provedení práce - ilustrační foto

S tím, jak administrativně správně ošetřit nárazové přivýdělky, si rok co rok láme hlavu celá řada lidí. Na výběr je totiž hned z několika variant. A jak se ukazuje, právě tato skutečnost může být kolikrát poměrně matoucí. Každá z nich se totiž hodí k lehce odlišnému účelu. Pakliže má být vaše brigáda pouze dočasného charakteru s malým rozsahem, nejlepším řešením zřejmě bude podepsání dohody o provedení práce (DPP).

V případě, že plánujete ke svému hlavnímu zaměstnání ještě takzvaný vedlejšák, máte v zásadě čtyři možnosti, jak ho formálně vykázat. Již zmíněná dohoda o provedení práce je pouze první z nich. Těmi dalšími pak jsou dohoda o pracovní činnosti, práce na zkrácený úvazek či samostatná výdělečná činnost.

Ačkoliv příprava „smlouvy“ jako takové je většinou v kompetenci vašeho budoucího zaměstnavatele, je ve vašem vlastním zájmu se se všemi uvedenými možnostmi důkladně seznámit. A to pokud možno ještě před tím, než s brigádou začnete. Důvody jsou ryze praktické – pokud byste totiž podepsali nevhodný „papír“, nejen že můžete být omezeni v tom, kolik hodin smíte během brigády napracovat, ale také to může přímý vliv na to, kolik odvedete státu na daních a sociálním a zdravotním pojištění, jinými slovy kolik si nakonec vlastně vyděláte.

Ideální pro studenty pracující o prázdninách

Za jakých okolností se vám tedy vyplatí brigádničit na základě dohody o provedení práce? Jednoduše řečeno, pracovat na základě DPP je výhodné tehdy, má-li váš přivýdělek být opravdu jen dočasný a navíc i v poměrně malém rozsahu. Zákoník práce totiž říká, že ten, kdo tuto formu dohody podepíše, smí u jednoho konkrétního zaměstnavatele odpracovat maximálně 300 hodin ročně.

S DPP se tak velice často mohou setkat zejména studenti středních a vysokých škol, kteří brigádničí pouze během letních prázdnin. Pakliže totiž budou pracovat standardních 40 hodin týdně, mohou svoji brigádu souvisle vykonávat jen necelé dva měsíce. Zároveň je však potřeba zmínit, že tuto dohodu můžete podepsat s libovolným počtem zaměstnavatelů najednou – v tomto ohledu jsou tedy české zákony poměrně benevolentní, neboť zmíněný limit se vztahuje na každou firmu, respektive dohodu zvlášť.

Vše pečlivě sepište

Nezapomeňte ani na to, že DPP jako taková by měla být sjednána písemně. Výslovně by v ní mělo být uvedeno, na jaké období se dohoda vztahuje, co bude předmětem vaší práce, jaká vám za ni bude náležet odměna atp.

Pokud jde o samotnou odměnu, je potřeba zmínit, že ta v žádném případě nesmí být nižší, než kolik činí státem garantovaná minimální mzda. Ta byla pro rok 2019 stanovena na hranici 13 350 korun měsíčně, respektive 79,8 Kč na hodinu.

Vyplatí se vydělat víc než 10 tisíc?

V souvislosti s DPP mohou nastat jisté komplikace ve chvíli, kdy je potřeba ujasnit si, za jakých okolností se musí počítat s odvody na sociální a zdravotní pojištění. Jednou se totiž tyto platby odvádějí, podruhé nikoliv. Jak je to možné?

Inu, vlastně celkem jednoduše. Určujícím faktorem pro to, kdy se pojistné platí a kdy naopak ne, je výše samotného výdělku. Pokud si totiž na základě dohody o provedení práce vyděláte 10 tisíc korun a méně, sociální (6,5 %) ani zdravotní pojištění (4,5 %) se vás netýká. Pakliže ale bude váš hrubý příjem činit například 10 001 Kč a víc, platbám se již nevyhnete a váš příjem tak bude záhy o celých 11 procent nižší.

Samotné zdravotní pojištění navíc budete muset platit i ve chvíli, budete-li naplňovat charakteristiky takzvané osoby bez zdanitelných příjmů (OBZP) – tedy například když tato brigáda bude vaší jedinou výdělečnou činností.

Coby OBZP jste povinni ze zákona každý měsíc uhradit zdravotní pojišťovně 13,5 procenta z minimální mzdy, což aktuálně činí 1 803 korun. Pokud se však řadíte mezi státní pojištěnce (jste nezaopatřeným dítětem, požíváte důchod, jste na mateřské apod.), platby zdravotního pojištění se vás v takovém případě netýkají.

Odvedenou daň můžete dodatečně získat zpět    

Rovněž problematika daní může být v jistých ohledech lehce matoucí. I v tomto případě je totiž potřeba vymezit příjem do deseti tisíc korun včetně a příjem nad deset tisíc. Týká-li se vás první uvedená možnost, pak bude tento výdělek zdaněn 15procentní srážkovou daní, která bude z vaší výplaty stržena automaticky a následně odvedena státu.

Srážku daně již posléze nikde vykazovat nemusíte, přesto však existuje způsob, jak tyto peníze dostat nazpět. Stačí splnit dva základní předpoklady – musíte podat daňové přiznání a současně za zdaňovací období evidovat pouze takové příjmy, které se dají charakterizovat jako nízké. Následně je potřeba požádat vašeho zaměstnavatele o potvrzení přijmu, které k přiznání přiložíte, načež by vám měl vzniknout nárok na přiznání slev na dani v plném rozsahu a využití takzvaných nezdanitelných částí základu daně (úroky z hypotéky, bezúplatná plnění, příspěvky na životní pojištění apod.).   

Jestliže si ale na základě DPP přijdete na víc než na deset tisíc korun, bude se postupovat stejně, jako je tomu v případě zaměstnání na hlavní pracovní poměr. Hrubý příjem se převede na takzvanou superhrubou mzdu a následně se zdaní 15procentí zálohovou daní. A aby toho nebylo málo, musíte navíc ještě počítat s odvody na sociální (6,5 %) a zdravotního pojištění (4,5 %). V důsledku toho se pak váš čistý příjem výrazně zmenší.

V případě, že tato brigáda slouží skutečně jen coby přivýdělek k vašemu hlavnímu zaměstnání, přijdete s největší pravděpodobností rovněž o možnost uplatnit jakoukoliv slevu na dani. Prohlášení poplatníka daně z příjmu (růžový formulář) jste totiž zřejmě již podepsali „u sebe v práci“, a mít podepsaných více takových prohlášení najednou zákon jednoduše neumožňuje.

Zmíněný růžový formulář byste mohli podepsat pouze v případě, že by tato brigáda byla vaším jediným zdrojem příjmů. Za takových okolností pak smíte uplatnit při nejmenším základní slevu na poplatníka, a to rovnou v její celkové výši 24 840 korun ročně (třebaže budete ve skutečnosti takto pracovat jen pouhé dva měsíce v roce). Ve výsledku by se tak tedy mohlo stát, že byste státu na dani z příjmu vlastně nic neplatili.

Výpovědní lhůta je čtyřikrát kratší

Co se týče výpovědi dohody o provedení práce, zde platí o poznání benevolentnější pravidla, než s jakými se můžete setkat v běžném zaměstnání. Ukončit DPP smíte vy i váš zaměstnavatel bez udání důvodu. Stát by se tak mělo písemně, přičemž výpovědní lhůta nečiní standardní dva měsíce, nýbrž pouhých 15 kalendářních dní ode dne doručení druhé straně, pakliže se se svým zaměstnavatelem nedomluvíte jinak.