Chcete něco vědět? Zaplaťte předem. Vláda navrhuje, aby úřady mohly více utajovat informace

Poslanci začnou na konci ledna projednávat novelu zákona o svobodném přístupu k informacím, kterou chce vláda výrazně pomoci úřadům a dalším povinným subjektům utajovat informace o jejich činnosti.


Záminkou ke vzniku novely jsou údajné obstrukční žádosti, kterými se kverulanti obracejí na úředníky s častými a náročnými požadavky. Ministerstvo však dosud nepředložilo žádnou analýzu, která by nadměrné zneužívání práva ze strany občanů prokázala. Údajné obstrukce žadatelů chce návrh řešit především dvěma způsoby. 
Předně se zneužití práva na informace doplňuje do zákona jako výslovný důvod pro odmítnutí žádosti. Přitom samo ministerstvo vnitra přiznává, že se nejedná o změnu právního stavu, neboť správní soudy již ve své judikatuře připouštějí možnost odmítnutí žádosti o informace z tohoto důvodu, přestože v zákoně není výslovně uveden.

Ministerstvo počítá s tím, že povinný subjekt bude moci poskytnutí informace odmítnout zejména, pokud je cílem žádosti způsobit buď „nátlak na osobu, jíž se týká požadovaná informace, nebo způsobit nepřiměřenou zátěž povinného subjektu“. V návrhu se ovšem tyto obecné pojmy nekonkretizují a ani není zřejmé, proč ministerstvo dopsalo do návrhu slovo „zejména“, které prakticky umožní úředníkům odmítat žádosti o informace od občanů, kdykoliv budou mít pocit, že jde o nátlak nebo nepřiměřenou zátěž. 


„Každý úřad, který nebude chtít zveřejnit informace, žádost odmítne, protože bude podle něj šikanózní. Tím získá čas, anež se celá věc dostane k soudu, ten dotyčný politik podezřelý znekalostí už třeba bude zvolen,“ varuje před zněním ministerského návrhujeden z autorů informačního zákona a pražský informační ombudsman Oldřich Kužílek. V navrhované podobě je podle něj návrh nepřijatelný, je z více důvodů nerovnovážný a povede k obstrukčnímu zneužití k odmítání či prodlužování legitimních žádostí. 

Nesnášíme zvědavost 

Oproti dřívějším návrhům navíc z novely zmizel důležitý korektiv, podle kterého by se pouhý rozsah požadovaných informací nebo počet žádostí sám o sobě nepovažoval za zneužití práva na informace. Už nyní totiž žadatelé musejí za mimořádně rozsáhlé vyhledávání zaplatit, ale nezneužívají tím zákon. To by se tak změnilo a úředníci by mohli každou rozsáhlejší žádost snadno zamítnout. 


Odmítnutí informace pro zneužití práva je navíc poměrně výjimečným prostředkem, který vyžaduje vysokou právní erudici, kterou samotné úřady na rozdíl od soudů z logiky věci nemají. Opravdová motivace k přijetí takové změny v informačním právu tak může být někde jinde než u prevence vůči šikanózním podáním. „Veřejná sféra hluboce nesnáší zvědavost občanů a dělá proti tomu všechno možné,“ vysvětluje Kužílek. 


Druhým opatřením v chystané novele je zavedení zálohy na úhradu nákladů při žádosti o informace. „Tím by se měly eliminovat případy, kdy žadatelé bez rozmyslu, nebo naopak ve snaze zatížit povinný subjekt požadují vyhledávání objemného množství různorodých informací a po jejich vyhledání úhradu nákladů odmítnou provést,“ vysvětluje ministerstvo vnitra v důvodové zprávě k novele. Výše zálohy by měla činit 60 procent odhadovaných nákladů a zároveň maximálně dva tisíce korun. Podle ministerstva by tyto případy měly být omezené jen na takzvané mimořádně rozsáhlé vyhledávání informací a podléhaly by přezkumu v rámci stížnosti. 


„Zakotvení zálohy je zbytečné. Ústavní soud už v minulosti rozhodl, že úřady mohou své náklady na poskytnutí informací odhadnout dopředu a buď je poskytnout zdarma, nebo je ve zcela výjimečných případech rovnou zpoplatnit bez jakékoliv zálohy,“ tvrdí Kužílek. Nově uzákoněná záloha se tak snadno může stát dalším svévolným bičem na občany, kteří o informace žádají. 

Klid na práci 

Při projednávání v Poslanecké sněmovně může návrh doznat ještě podstatných změn. Piráti například navrhují, aby se do zákona vrátila povinnost energetického gigantu ČEZ a dalších polostátních firem poskytovat informace na žádost. 
Proti novele ministerstva vnitra se staví především pravicová opozice. 
Podle předsedkyně TOP 09 Markéty Pekarové Adamové novela místo potřebného zpřesnění výkladu zasahuje do základních práv občanů. „V krajním případě to může vést až ke zneužívání důvodů pro neposkytnutí požadovaných informací. Je to další z pokusů této vlády vytvořit si ,klid na práci. TOP 09 tuto změnu v Poslanecké sněmovně rozhodně nepodpoří,“ uvedla šéfka strany.

(red)